"Ano, ministerstvo financí je žalovanou stranou ve sporu s panem Jiřím Malíkem," potvrzuje mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.

Na počátku 90. let byl Jiří Malík úspěšným podnikatelem. Vlastnil firmu Malik International Consulting (M.I.C.) s obratem v miliardách korun, na dani z příjmu měl jen v roce 1998 zaplatit bezmála 103 milionů korun.

Téhož roku se však jeho život dramaticky změnil. "Daň jsem měl zaplatit k 30. 6. 1998, jenže jsem při tom počítal s tím, že mi společnost Tesco v souladu se smlouvou do konce února vyplatí část kupní ceny ve výši 151 milionů korun. To se ale nestalo," vzpomíná Malík.

Ten tak na daň neměl k dispozici potřebnou hotovost a daňový úřad mu proto obstavil veškerý firemní i soukromý majetek. Od té doby až do současnosti jím nemůže nijak disponovat.

Tesco zaplatilo pozdě, zaplaťte penále

A to přesto, že finanční úřad nakonec daň začal vymáhat po společnosti Tesco coby "poddlužníkovi". Ta "Malíkovu" daň nakonec státu zaplatila až v roce 2005. Exekuční příkaz na Tesco přitom stát vydal už v říjnu 1998.

"Čekal jsem, že vše nad rámec vymáhané sumy z mého majetku stát uvolní a vrátí mi to, co zabavil, ale to neudělal. Je to moje ekonomická i sociální poprava," podotýká Malík. "Stát nerespektoval přiměřenost zástavy. Stát mi majetek vzal, stát mi ho má vrátit," dodává.

Malík o dlužné sumy i svůj majetek už vedl řadu soudních sporů. Nejprve se společností Tesco, na níž úspěšně vysoudil zhruba 130 milionů na úrocích z původní dlužné sumy.

"Zaplatil jsem z toho daně a uhradil část svých pohledávek," říká Malík, který se kvůli tomu, aby exekuce nedopadla i na jeho manželku, raději rozvedl.

V roce 2005 mu navíc daňový úřad vyměřil i daňové penále 123 milionů korun za léta 1998 – 2005, kdy přitom daň sám vymáhal po Tescu.

"Daňová povinnost pana Malíka nebyla na společnost Tesco přenesena," namítá ministerstvo financí, i když připouští, že Finanční úřad daňové nedoplatky pana Malíka vymáhal a nakonec vymohl právě po Tescu.

"Jednalo se ale pouze o jeden ze způsobů vymáhání daňových nedoplatků. Dosud neuhrazená část daňového nedoplatku (tvořeného i příslušenstvím daně) tíží i nadále pana Malíka. Daňovou exekuci není možné opětovně provádět přikázáním pohledávky pana Malíka za společností Tesco, neboť tato pohledávka byla zaplacena, a tudíž zanikla," konstatuje za ministerstvo Jakub Vintrlík.

Zástavu jeho majetku finanční úřad oficiálně zrušil až v prosinci 2009. Právně firma M.I.C. sice stále existuje, je na ni ale uvaleno 14 exekucí na dlužné částky, mimo jiné kvůli dlužnému sociálnímu či zdravotnímu pojistnému. Malík proto i nadále nemůže firmou disponovat.

Ministerstvo: Nikomu jsme škodu nezpůsobili

Na stranu Jiřího Malíka se stavějí i někteří poslanci, kteří se s případem seznámili.

"Měl jsem pocit překvapení a pochopení pro stav bezmoci pana Malíka," říká poslanec ODS Martin Novotný. Podle něj případ dospěl do fáze, kdy jde už o takovou sumu, že jde "o politikum". "Nejen ve smyslu, nakolik se u nás může člověk spolehnout na fungování právního státu, ale i ve smyslu praktickém. Jde tam už o tak velké peníze, že to působí dojmem, že nikdo z úředníků na sebe nebude ochoten vzít zodpovědnost za jakýkoli krok, který by vedl k vydání majetkových práv," dodává Novotný.

Ten také v případu interpeloval ministra financí Andreje Babiše. „Z odpovědi na mou interpelaci mám pocit, že státní orgány si vypracovaly metodu jakési univerzální, formální, problém neřešící odpovědi,“ konstatuje.

"Ministerstvo financí nezpůsobilo a nadále nepůsobí daňovému subjektu škodu na jeho právech a majetku," napsal v odpovědi na interpelaci ministr financí Andrej Babiš.

"K odstranění majetkových i nemajetkových důsledků nezákonných rozhodnutí veřejné moci slouží v českém právním řádu institut odpovědnosti za škodu. Pan Malík uplatnil nárok na náhradu škody a nebyl úspěšný," napsal v odpovědi na interpelaci ministr financí Andrej Babiš.

Jiří Malík Ministerstvo financí nejprve skutečně žaloval o náhradu škody. Ale neuspěl. Soudy argumentovaly tím, že neexistuje souvislost mezi jeho nároky a zásahem státu.

Nejde o náhradu škody, ale o restituci

"Stát tvrdí, že mi žádnou škodu nezpůsobil. Přestože mi už 19 let zadržuje firmu a majetek. Já nyní nechci náhradu škodu, chci, aby mi stát majetek vrátil, tedy protokolárně předal, předložil vyúčtování a vrátil majetky firmy v reálné hodnotě ke dni zabavení. Podle daňové správy majetek v roce 1998 činil 1,115 miliardy korun," říká Malík.

Poukazuje i na to, že ho stát zbavil práv zaručených Listinou základních práv a svobod: vykonávat práva majetkové povahy, práva podnikat a práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Ministerstvo financí však – podle odpovědi na dotaz redakce HlídacíPes.org – eviduje aktuálně jen dvě žaloby dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Jiří Malík však podal dvě další žaloby, v nichž nežádá o náhradu škody, ale o restituci původního stavu. Argumentuje evropskou judikaturou, podle níž "právo na neodkladné provedení restituce původního stavu a právo na náhradu škody způsobené občanovi při výkonu veřejné moci jsou dvě zcela separátní práva".

I kdyby Malík ve sporu nakonec uspěl, nejméně 280 milionů by okamžitě šlo na vyplacení pohledávek v rámci exekucí, jež se od roku 1998 na jeho firmu nashromáždilo.

Jisté je, že ministerstvo financí s možností mimosoudního vyrovnání rozhodně nepočítá: "Za současného stavu řízení, zákonného rámce a předložených důkazních prostředků Ministerstvo financí neuvažuje o mimosoudním vyrovnání."

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky