(AKTUALIZOVÁNO, 17:40) Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko připraveno vpadnout na Ukrajinu. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného.

Podle Bidena je útok možný v příštích dnech. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu,“ prohlásil americký prezident.

Po opatrném optimismu Západu z předchozích dnů dnes opět zesílily obavy z reálného nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva v poslední době nashromáždila více než 100 000 vojáků. Od noci na dnešek se totiž na východě Ukrajiny ozývala minometná střelba, z níž se navzájem obviňovali Ukrajina a místní proruští separatisté.

Washington už dříve varoval, že Moskva by mohla podobné akce použít jako záminku a ospravedlnění invaze. Biden dnes řekl, že existují informace o operacích „pod falešnou vlajkou“ ze strany Ruska.

Podobně jako americký prezident se dnes vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson dnes označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ citovala britského premiéra agentura PA.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:15) Severoatlantická aliance se obává, že si Rusko snaží dnešními zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu. Po jednání aliančních ministrů obrany to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož má Rusko přes své tvrzení o stahování jednotek stále u hranic připraven dostatek vojáků a techniky k okamžitému útoku.

Ministři dnes jednali i o vytvoření nových stálých jednotek ve východním křídle NATO, do nichž by se podle ministryně Jany Černochové mohli zapojit i čeští vojáci.

Moskva dnes obvinila Kyjev ze sílících provokací na frontě s proruskými separatisty v Donbasu, které údajně ukrajinská armáda ostřeluje minomety, čímž porušuje mírové dohody. Ukrajinská armáda naopak z porušování příměří obvinila separatisty, na jejichž palbu podle svého vyjádření neodpověděla.

„Máme obavy, že se Rusko snaží vytvořit záminku k ozbrojenému útoku proti Ukrajině. Ruské záměry stále nejsou jasné a čitelné,“ řekl Stoltenberg novinářům.

Ruští představitelé tvrdí, že armáda již začala stahovat své síly z dočasných cvičení poblíž Ukrajiny, podle Západu však o žádném pohybu ruských jednotek nejsou důkazy.

Ministři pověřili armádní velitele, aby v souvislosti s ruskou aktivitou zvážili možnost vytvoření nových stálých jednotek ve východním křídle NATO. Podle Stoltenberga je ve hře zejména Rumunsko či další oblasti černomořského regionu. Černochová nevyloučila, že by nové jednotky mohly působit i v Česku či na Slovensku a že by se do nich mohli zapojit i čeští vojáci. Vše ale podle ní záleží právě na analýze armádních expertů.

„Nemusí to být pouze posílení jednotek v Rumunsku, těch variant je v tuto chvíli na stole několik. A nyní je to i na těch vojácích, aby oni řekli, v rámci které battlegroup (bojové skupiny) by Česká republika mohla co nejefektivněji spolupracovat a se kterými zeměmi,“ řekla českým novinářům ministryně. V Bruselu se sešla i se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naďem, s nímž se dohodla, že 17. března navštíví Bratislavu.

Zástupci aliančních vlád dnes jednali s ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem, jemuž zopakovali jednomyslnou podporu jeho země. Podle Černochové zvažuje Praha možnou další vojenskou podporu Ukrajiny poté, co rozhodla o poskytnutí dělostřelecké munice. „Jsme připraveni dále pomáhat, pokud nás Ukrajina požádá třeba o nějaké zabezpečení techniky,“ řekla ministryně, podle níž však o konkrétní podobě případné vojenské pomoci zatím nebylo rozhodnuto.

(13:52, původní zpráva) Ruský prezident Vladimir Putin by mohl ukrajinskou krizi protahovat celé měsíce, aby zpochybnil jednotu Západu. V deníku The Daily Telegraph to dnes napsala britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Náměstek britského ministra obrany James Heappey prohlásil, že Západ vstupuje do nového období soupeření s Ruskem, které může trvat déle než jednu generaci.

„V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by se Rusové stahovali z pohraničních oblastí poblíž Ukrajiny. Ruské vojenské posilování nevykazuje žádné známky zpomalení,“ uvedla Trussová.

„Nesmíme si dělat iluze. Rusko by to mohlo protahovat ještě déle, a bezostyšně tak strávit další týdny, ne-li měsíce, rozvracením Ukrajiny a zpochybňováním jednoty Západu,“ dodala ministryně.

Soupeření s Ruskem?

Rusko se i podle Heappeyho nadále připravuje na možnou invazi, přestože zveřejnilo záběry, které mají dokazovat, že stahuje vojska ze západní části svého území. Náměstek uvedl, že Moskva nechala přes řeku Pripjať u bělorusko-ukrajinských hranic postavit mosty. Neustálá hrozba ruské invaze na Ukrajinu podle něj připomíná návrat do období studené války.

„Ať už (Putin Ukrajinu) napadne, nebo ne, myslím, že si musíme uvědomit, že vstupujeme do nového období ostrého soupeření s Ruskem, které může trvat jednu generaci nebo i déle,“ prohlásil Heappey.

Náměstek navzdory tomu oznámil, že Británie dokončila svá vojenská cvičení na Ukrajině a jediní zbývající britští vojáci v zemi mají chránit velvyslankyni. Británie Kyjevu dodala obranné zbraně a výcvikový personál.

„Na samotné Ukrajině zůstává malá jednotka, která chrání velvyslankyni a její tým,“řekl Heappey stanici BBC.

„Kromě toho byla veškerá naše výcviková činnost po boku Ukrajinců ukončena a my jsme se po celou dobu jasně vyjadřovali, že Spojené království se nebude podílet na žádném konfliktu na Ukrajině,“ dodal.

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes uvedl, že Ukrajina je i nadále na cestě k členství v NATO. Londýn dal podle něj Kremlu jasně najevo, že alianční politika přijímání nových členů se nezmění.

„Zůstáváme organizací otevřených dveří,“ řekl Wallace novinářům v sídle Severoatlantické aliance. „Dal jsem Kremlu jasně najevo, že státy si vybírají Severoatlantickou alianci. NATO si země nevybírá.“

Wallace také uvedl, že NATO správně reagovalo na 150 000 ruských vojáků, kteří se podle něj shromáždili na ruských hranicích poblíž Ukrajiny. „Je to skutečná výzva pro stabilitu Evropy,“ dodal ministr.