Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh nové daně ve sněmovně předložil jako pozměňovací návrh k balíčku, počítá s jejím výběrem až od příštího roku, Piráti ji chtěli vybírat již za letošní rok. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.

Podle některých ústavních právníků, které již dříve oslovila ČTK, by případné zdanění již od letošního roku nebylo předurčeno ke zrušení u Ústavního soudu. Také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.

Naproti tomu vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) ČTK sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu. Ta je podle něj obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.

Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok. „Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal Michálek. Michálek informoval také, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.

Pirátský pozměňovací návrh také snižoval sazbu daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Piráti ale trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, než předpokládá úprava ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Michálek řekl, že Piráti chtějí, aby pod zdanění spadaly banky s čistým ročním úrokovým výnosem nad dvě miliardy, nebo nad tři miliardy korun. „To jsou ty dvě varianty, které budeme načítat, v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky, a tak, aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí,“ uvedl Michálek.

„Zda je retroaktivita v praxi proveditelná, může rozhodnout pouze Ústavní soud. Z pohledu férového podnikatelského prostředí by pravá retroaktivita neměla být přípustná a každá firma by měla vědět dopředu, jaké daňové povinnosti na ni budou dopadat. Z pohledu jistoty podnikatelského prostředí je tedy lepší varianta, když o retroaktivitě daně z neočekávaných zisků nebude Ústavní soud muset vůbec rozhodovat,“ sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC Česká republika Martin Diviš.

Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

O konečné podobě daně z neočekávaných zisků, která má vládě pomoci kompenzovat opatření proti drahým energiím, není zatím jasno. Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, dnes Sněmovna propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci dnes k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by Sněmovna daňový balíček i návrh nové daně měla schvalovat příští pátek.