Dnes je úterý 6. prosince 2022., Svátek má Mikuláš
Počasí dnes 2°C Občasný déšť se sněhem

Aktualizováno: Zelené představy EU: Nové domy musejí být od roku 2030 bez emisí

Aktualizováno: Zelené představy EU: Nové domy musejí být od roku 2030 bez emisí
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

Země EU se pod vedením českého předsednictví v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku označovaného jako Fit For 55, který má zajistit splnění nových emisních cílů k roku 2030. Provoz budov spotřebuje v evropském bloku přibližně 40 procent energie a způsobuje více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou.

Proto bylo podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely důležité shodnout se na nové podobě směrnice zpřísňující podmínky pro energetický provoz budov, která je součástí zmíněné sady norem.

„Dnešní dohoda také pomůže lidem podstatně ušetřit na energiích. Lepší a energeticky méně náročné budovy zvýší kvalitu života obyvatel a zároveň zlevní jejich účty za energie,“ uvedl Síkela, který jednání unijních kolegů řídil.

Nová pravidla upravují také energetickou náročnost již stojících domů a stanovují přísnější limity, které budou muset plnit. Prahy úspornosti budov by se měly prostřednictvím jejich renovací a adaptací zvyšovat postupně s ohledem na podmínky jednotlivých zemí. Všechny budovy v Evropské unii by měly být bezemisní v polovině století.

Státy se shodly, že pro označování zcela bezemisních budov zavedou v rámci systému energetických certifikátů kategorii A0. Mají také možnost nově využít i hodnocení A+, které budou splňovat bezemisní budovy, jež dodávají do elektrické sítě energii z obnovitelných zdrojů. V současnosti škála sahá od nejúspornější kategorie A do G.

Požadavek na přípravu umístění vhodné techniky k využití solární energie se má od konce roku 2026 týkat nových nerezidenčních budov s užitnou plochou přes 250 metrů čtverečních. O rok později pak i již stojících nerezidenčních domů s užitnou plochou více než 400 metrů čtverečních, které projdou zásadní rekonstrukcí. Koncem roku 2029 začne platit i pro nové obytné domy.

Směrnice počítá i s tím, že uvnitř budov či v jejich těsném okolí budou vznikat dobíjecí místa pro elektromobily či parkovací prostrory pro bicykly. 

Zemědělský svaz: Krizi je potřeba řešit i za cenu vysokých schodků

Maximální ceny energií by v ČR měly být na stejné úrovni jako v okolních zemích, a pokud to bude nereálné, vláda by toho měla dosáhnout i za cenu vysokých schodků státního rozpočtu. Ve své úvodní řeči na dnešní konferenci Zemědělského svazu ČR to řekl jeho předseda Martin Pýcha, jenž je jediným kandidátem na nového předsedu. Varoval také před tím, že orientace EU na ekologické cíle může vést k potravinové krizi.

Pýcha upozornil na to, že zemědělci se museli v posledních letech vypořádat jak s krizí způsobenou pandemií koronaviru, tak s energetickou krizí. Příčiny energetické krize jsou podle něj v mnoha krocích spojených se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal). Poznamenal, že ČR má dnes z hlediska parity kupní síly druhou nejvyšší cenu elektrické energie v Evropě. Vláda podle něj v řešení energetické krize reagovala pomalu a až poté, co na zastropování cen začaly tlačit podnikatelské svazy. Ocenil, že to vláda udělala a že usiluje i o celoevropské řešení.

Řekl také, že svaz nepřestane apelovat na to, aby podnikatelé v ČR měli srovnatelné podmínky v rámci EU. „Musíme mít stropy tak vysoko, jako budou v okolních zemích, a pokud to evropské řešení nebude reálné, pak to bude muset naše vláda řešit i za cenu vysokých rozpočtových schodků,“ doplnil.

Vláda podle něj často zmiňuje, že nenechá nikoho padnout, ale už dnes některé energeticky náročné potravinářské a zemědělské podniky končí. Připomněl, že například ovocnáři nechají část jablek nesklizenou, protože se jim nevyplatí je skladovat. „Obchodníci se snaží situaci využít a přehodit vinu za zvyšující se ceny potravin na zemědělce. Čeští zemědělci realizují svoji produkci za ceny o deset až 20 procent nižší, než jsou průměrné evropské ceny. My rozhodně nejsme těmi, kdo účelově navyšují ceny v ČR,“ řekl.

Zemědělci se podle Pýchy pouze snaží promítnout extrémně vysoké náklady do své produkce a dlouhodobě inflaci spíše brzdí. Uvedl, že od roku 1999 ceny zemědělských výrobců narostly 2,5 krát, zatímco inflace se zvýšila 6,6 krát.

Kritizoval také environmentální cíle EU, kde se podle něj hodně mluví o ekologické udržitelnosti, z diskuse se ale vytrácí udržitelnost sociální nebo ekonomická. „Evropa ve znamení Green Dealu udělala již mnoho kroků a důsledky vidíme v energetické rovině, ale stejné kroky děláme i v oblasti zemědělství a výroby potravin. Chci varovat před tím, že pokud se nezastavíme a nezamyslíme nad tím, co děláme, přijde krize potravinová. Evropa se brzy stane závislou na dovozu potravin,“ dodal.

Za nelogické považuje to, aby EU prosazovala ekologická opatření, která budou znamenat nižší výnosy nebo větší množství půdy mimo produkci v době, kdy se jinde ve světě kácí deštné pralesy kvůli pěstování plodin, které se pak do Evropy dovážejí. Cestou, kterou by se mělo evropské zemědělství podle Pýchy vydat, je spíše „zelený růst“ hlavně využíváním nových technologií, jako jsou například genetické modifikace potravin.

Zdroje: