Pavel zároveň kritizoval jednostranné blokády dovozu ukrajinského obilí, které kvůli problémům s odbytem vlastní produkce zavedly Polsko, Slovensko a další země. EU by místo toho mohla například zavést dočasná cla, dodal prezident.

Ukrajina se kandidátem členství stala loni nedlouho po vpádu ruských vojsk do země. Kyjev se v obavách z rozpínavosti Moskvy snaží tlačit na co nejrychlejší přijetí a chce formálně zahájit přístupové rozhovory již letos. Zatímco řada zemí z oblasti blízké válce to podporuje, zvláště západoevropské země nejhlasitěji reprezentované Francií nabádají k pozvolnějšímu tempu jednání a hovoří o tom, že celý přijímací proces bude trvat více než deset let.

„Čím širší bude zóna stability na východ od našich hranic, tím bezpečnější budeme i my u nás,“ řekl novinářům po jednání Pavel. Brzké členství Ukrajiny v unii je podle něj v českém zájmu a ČR by měla tlačit na to, aby „jednání o přístupu byla s Ukrajinou zahájena opravdu do konce tohoto roku“.

Podle Pavla však předsedající unijních summitů Michel přiznal, že v EU jsou v této věci rozdílné pohledy. Jedním z problémů, který se v posledních dnech v dosud vstřícném přístupu unie k Ukrajině objevil, jsou omezení dovozu obilovin a dalších zemědělských produktů. K tomu sáhla skupina zemí východní části unie kvůli problémům s odbytem, který mají jejich domácí zemědělci. Česko se k zákazu dovozu nepřipojilo.

„Jednoznačně vidím řešení ne v přijímání jednostranných opatření jednotlivými státy, ale v rámci Evropské unie,“ řekl dnes český prezident. Jedním z řešení mohou být podle něj dočasná cla.

EU zcela zrušila cla na ukrajinské potraviny a zemědělské produkty loni v květnu v rámci pomoci válkou zasažené zemi. Evropská komise nicméně tento týden po tlaku zmíněných států uvedla, že plánuje dočasná omezující opatření. Zároveň kritizovala jednostranné kroky. Unijní exekutiva chce také státům jako kompenzace poskytnout desítky milionů eur ze zemědělských fondů.

Místo kritiky klimatického balíku EU je potřeba čerpat peníze, řekl Pavel

Kritika balíku klimatických opatření, jehož významné součásti tento týden schválil Evropský parlament, není namístě. Členské země včetně Česka by se spíše měly zaměřit na využití fondů, které jsou s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice spojeny, řekl Pavel po jednání s předsedkyní Evropského parlamentu v Bruselu.

Europoslanci tento týden odhlasovali zpoplatnění zplodin z vytápění budov a silniční dopravy či postupné odbourání bezplatných emisních povolenek. Tyto kroky jsou součástí balíku norem, který má EU nasměrovat ke splnění cíle, jímž je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynu nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. V jeho rámci již letos EU schválila praktické znemožnění prodeje benzinových a naftových aut po roce 2035.

„Ten balík byl konstruován tak, aby byl ambiciózní, ale už od začátku byl konstruován tak, aby byl zároveň proveditelný,“ řekl dnes Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Některé státy zvláště z východního křídla EU navrhují zpomalit tempo finančně náročných klimatických reforem kvůli hospodářským dopadům ruské agrese na Ukrajině. O příliš rychlém přijímání „zelených“ reforem hovoří i někteří čeští politici.

Podle Pavla by se však místo kritiky měly státy včetně Česka zaměřit na to, aby měly včas připravené projekty, na něž budou moci z „poměrně masivního balíku financí v různých fondech“ čerpat peníze. EU klimatické transformaci mimo jiné přizpůsobila mimořádný fond na pomoc ekonomikám po covidové pandemii, státy mají k dispozici také příjmy z emisních povolenek.

Šéfka Evropské komise von der Leyenová přijede 2. května do Prahy

Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová přijede 2. května do Prahy, oznámil Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Tam se měl původně sejít vedle dalších špiček institucí Evropské unie také s německou političkou, ta však kvůli narození vnuka narychlo zamířila do Německa a schůzku zrušila. S Pavlem si však dnes telefonovala a nabídla náhradní schůzku v Praze. Sama von der Leyenová po telefonátu uvedla, že poděkovala za českou „vytrvale pevnou solidaritu s Ukrajinou“.

Good phone call with @prezidentpavel.

I thanked him for Czechia's steadfast solidarity with Ukraine.

We discussed Czechia’s plans to provide more and faster military assistance to Ukraine, in particular delivery, procurement and production of ammunition.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 21, 2023

„Vyjádřila lítost nad tím, že jsme se dnes sejít nemohli, navrhla setkání v Praze, připravujeme ho na 2. května,“ řekl Pavel po telefonátu se šéfkou unijní exekutivy.

Von der Leyenová na twitteru napsala, že s Pavlem bavili o české podpoře Ukrajiny. „Diskutovali jsme o českých plánech poskytnout další a rychlejší vojenskou podporu Ukrajině, zvláště o dodávkách, nákupech a výrobě munice,“ podotkla šéfka unijní exekutivy. EU se momentálně dohaduje na podrobnostech společných nákupů munice, na které chce vyhradit miliardu eur (zhruba 23,5 miliardy korun).

V české metropoli by měla šéfka komise vedle pomoci Ukrajině s prezidentem probírat témata, která dnes Pavel řešil s dalšími lídry, tedy předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Byly mezi nimi například či budoucnost vztahů EU se Spojenými státy a Čínou, klimatická politika či posilování samostatnosti unie v otázce klíčových surovin.