Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU aby nedala "zlu" čas zmobilizovat se. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckim zahájila iniciativu pro návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska.

Conclusions on #Ukraine adopted at #EUCO pic.twitter.com/kbO0xsXYWs

— Barend Leyts (@BarendLeyts) March 23, 2023

Přelomovou dohodu o společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu dotáhly členské země EU do konce v pondělí, přičemž na tento účel vyčlenily dvě miliardy eur ze společných fondů. Unie tím reagovala na opakované požadavky Kyjeva o vystupňování vojenské pomoci a také na problémy ukrajinské armády s nedostatkem dělostřelecké munice.

Podle závěrů Evropské rady bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba“, píše se v textu.

Unijní lídři v něm také vyzývají ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy. V poslední době se v této souvislosti soustředí pozornost na kroky Číny, která podle Spojených států zvažuje dodávky vojenské pomoci Rusku, ale zatím se pro takový postup nerozhodla.

Unie nevylučuje zavedení dalších sankcí ve snaze oslabit schopnost Ruska vést válku, podrobnosti ale výstup ze summitu nepřináší. Zdůrazňuje potřebu efektivně aplikovat existující postihy a bránit jejich obcházení. Lídři sedmadvacítky se také zabývali snahou dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). Nakonec v textu závěrů neuvítali vydání mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, Evropská rada tento vývoj pouze „vzala na vědomí“.

Na začátku dnešní diskuse o Ukrajině se k unijním lídrům na dálku připojil Volodymyr Zelenskyj, který mimo jiné usiluje o rychlé zahájení přístupových rozhovorů s EU. Summit v tomto směru přivítal „odhodlání Ukrajiny a reformní úsilí“ a „podtrhl význam ukrajinského přístupového procesu“, aniž by ale nastínil jeho další vývoj.

Další východoevropskou zemí, která usiluje o členství v unii, je Moldavsko, kterému dnes unijní lídři slíbili další bezpečnostní, ekonomickou či energetickou podporu. Vyzvali při tom Evropskou komisi, aby připravila návrhy takové pomoci do příštího summitu, který je plánovaný na červen.

Lídři EU se šéfem OSN mluvili i o potřebě urychlit snižování uhlíkových emisí

Na úvod dvoudenního summitu jednali premiéři a prezidenti Evropské unie s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Zdůraznili naléhavost urychlení dekarbonizace a vyzvali zejména velké ekonomiky světa, aby přišly s ambicióznějšími emisními cíli, uvádí komuniké publikované po společném obědě lídrů v Bruselu.

Guterres na Evropskou radu zavítal tři dny po vydání nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), podle níž oteplení globálního klimatu v příštím desetiletí dosáhne kritické úrovně 1,5 stupně Celsia. Při příchodu na dnešní jednání šéf OSN zmínil také další výzvy jako sílící hlad a chudobu v rozvojových zemích a ruskou agresi proti Ukrajině, která podle něj způsobuje „obrovské utrpení“.

Společné prohlášení vydané po obědě lídrů nepřináší oznámení nových iniciativ a spíše opakuje známá stanoviska, například v otázce Ukrajiny. Pokud jde o ochranu klimatu, mluví o potřebě „posílit globální reakci skrze urychlení dekarbonizace“ a vyzývá „všechny strany, obzvláště významné ekonomiky, aby přehodnotily a posílily své národně určené příspěvky“ do klimatické konference OSN svolané na konec roku.

Tématem jednání Guterrese s lídry EU byla podle komuniké tzv. černomořská iniciativa, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Podle webu Politico Guterres v této souvislosti prosazuje uvolnění některých unijních sankcí ve snaze zajistit dodávky hnojiv z Ruska a Běloruska do rozvojových zemí. Lídři pobaltských zemí zatím takovýto postup odmítají.

Summit se shodl na podpoře zelené a digitální ekonomiky

Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí, shodli se prezidenti a premiéři v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.

S tím počítají návrhy dvou norem, které Evropská komise zveřejnila minulý týden. Summit dnes vyzval unijní instituce, aby pokročily v práci na jejich schvalování. Členské země přitom nemají jednotný pohled na to, zda do pravidel pro podporu výroby technologií zahrnout i jádro, o což usiluje zejména Francie, ale i další země včetně Česka. Německo, Rakousko či Lucembursko to však naopak odmítají a dnešní schůzka lídrů spor podle očekávání nevyřešila.

„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň. Každý stát si ovšem i nadále může vybírat svůj energetický mix a sázet na jadernou energii, která může hrát významnou roli ve snaze o dekarbonizaci, dodala německá politička.

Šéfové států a vlád se shodli na zvýšení investic do výzkumu a vývoje inovací, které by se podle jejich představ měly v součtu veřejných a soukromých financí přiblížit tří procentům hrubého domácího produktu (HDP). Šéfka komise podotkla, že tento cíl má EU již několik desetiletí a dosud se jí podařilo dostat na úroveň 2,3 procenta HDP. Některé mimoevropské země jsou v této věci mnohem dále, upozornila.

Lídři chtějí také dále usnadnit přeshraniční financování projektů a usnadnit zvláště malým a středním firmám přístup k penězům. V závěrech zmínili také přípravu takzvaného fondu suverenity na podporu evropských firem. Podrobnosti a způsob jeho financování, na něž mají státy různé pohledy, však nenabídli.