Na ostatky tří československých občanů pohřebných na hřbitově v Malmö upozornil české velvyslanectví ve Švédsku spolupracovník tamní luteránské církve.

Pochováni byli bez náhrobků, v hromadném hrobě. Přesto se z dostupných záznamů podařilo zjistit jejich jména: Josef Rejman, Josef Němec a Vilém Kolár (nebo Kolář).

Nyní české velvyslanectví ve Švédsku, které se po osudech trojice mužů rozhodlo pátrat, zjistilo nové informace.

V roce 1941 zatčen gestapem

"Zatím se nám podařilo získat solidní informace především z Národního archivu v Praze a z Mezinárodní pátrací služby- International Tracing Service v německém Bad Arolsenu," upřesňuje český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler.

Josef Rejman se narodil se 5. července 1917, povoláním byl montér a šofér, před válkou pracoval v Praze, během války v německém Kielu a naposledy v březnu 1945 jako šofér v Oldenburgu

"Nevíme, jestli tam pracoval dobrovolně nebo například jako nuceně nasazený, ale do Švédska se dostal spolu s oběťmi nacismu na lodi Homberg a zemřel v Malmö 17. 5. 1945," říká Jiří Šitler.

Josef Němec byl nepochybně obětí nacismu, respektive účastníkem odboje. Narodil se 6. 8. 1911 ve Vysokém Mýtě a žil v Ústí nad Orlicí. Zatčen gestapem byl 13. listopadu  1941 v souvislosti s vyšetřováním širší levicové skupiny blízké předválečným odborům a byl odsouzen 22. 10. 1942 za "přípravu k velezradě".

Až do konce války byl pak držen v různých věznicích v protektorátu i v Říši. „Zemřel 16. 5. 1945 ve škole Monbijouskolan v  Malmö, kam byl převezen Červeným křížem. Zachráněné přeživší oběti nacismu byli často ve Švédsku ubytovány v provizorních hromadných ubytovnách ve školách,“ upřesňuje Jiří Šitler.

Informace o osudu třetího z mužů, Viléma Kolára jsou zatím jen kusé. "Zatím nejméně víme o Vilému Kolárovi nebo Kolářovi, jen to, že se narodil r. 1914 v obci Zelezna nebo Železná, a že se nachází na Seznamu československých příslušníků zachráněných Červeným křížem a odvezených v dubnu 1945 do Švédska, kde zemřel," konstatuje Šitler.

"Ještě pátráme dále. Rádi bychom na hřbitov umístili pamětní desky s jejich jmény, tím spíše, pokud jde o oběti nacismu," dodává Šitler.

Koncentrační tábor Neuengamme

Do švédského Malmö bylo v roce 1945 přemístěno až 30 000 přeživších z německých koncentračních táborů a uprchlíků. Řada z nich zde zemřela.

Konkrétně parník Homberg, na němž 11. května dorazil podle dochovaných informací nepochybně Josef Rejman, přivezl pod dohledem Švédského červeného kříže asi 1500 osob. Většinou šlo o vězně koncentračního tábora Neuengamme v přístavním městě Hamburk. Šlo o pobočný tábor lágru Sachsenhausen

Mezi československými vězni v Neuengamme byli studenti, účastnící se demonstrací proti okupantům v listopadu 1939, později i jiní političtí vězni. V roce 1944 přijely do Neuengamme transporty s židovskými ženami z Terezína a Osvětimi.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky