Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.

Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.

Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.

„Nesmíme však podlehnout falešnému pocitu spokojenosti. Okolo viru přetrvává nejistota a existují rizika, se kterými se musíme vyrovnat,“ prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Za rizikové faktory pro unijní hospodářství komise vedle zrychlujícího šíření nákazy v řadě zemí považuje hlavně nedostatek některých surovin či růst cen, který se projevuje zejména u energií. Inflace, která v posledních měsících nabrala nejvyšší tempo za více než deset let, v letošním roce podle dnešního odhadu EK dosáhne v sedmadvacítce 2,6 procenta a v eurozóně 2,4 procenta. Příští rok by měla mírně zpomalit, a to na 2,5 procenta v EU a na 2,2 procenta v zemích platících eurem.

„Tento pohled sdílí velká část členských zemí, vychází z reálných předpokladů. Ale je to jen předpověď, nemůžeme ji brát za platný fakt,“ odpověděl dnes eurokomisař Paolo Gentiloni na dotaz, z čeho komise vychází při odhadu zpomalování inflace. Komise připouští, že inflace se může udržet na vysokých hodnotách i déle, pokud by pokračoval nedostatek zdrojů, například zemního plynu.

Úroveň hospodářského růstu se bude letos podle komise mezi jednotlivými členskými zeměmi výrazně lišit vzhledem k rozdílnému dopadu protipandemických opatření či nedostatku surovin. Výrazně nejvíce poroste ekonomika Irska (14,6 procenta) následovaná Estonskem (9,0 procenta) a Chorvatskem (8,1 procenta). Mezi země s podprůměrným růstem se naopak zařadí Slovensko (3,8 procenta), Česká republika (3,0 procentaa) či Německo (2,7 procenta).

Česká ekonomika

České hospodářství po loňském rekordním propadu letos opět vzroste, tempo oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo. Ve své ekonomické prognóze to dnes uvedla Evropské komise (EK), podle níž letos hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o tři procenta. V předchozí prognóze v létě komise počítala s růstem 3,9 procenta. Na příští rok EK předpověď upravila pouze mírně. Místo původních 4,5 procenta nyní očekává růst o desetinu bodu slabší.

Vliv na zhoršení odhadu může mít podle komise zejména pokračující nedostatek některých surovin a důležitých materiálů. Ten se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, který má pro české hospodářství klíčový význam.

Růst české ekonomiky podle komise potáhne především spotřeba domácností, která zůstane vysoká i díky pokračující stabilní situaci na trhu práce. Nezaměstnanost v Česku podle prognózy komise letos zůstane s hodnotou 2,7 procenta jednou z nejnižších v celé EU. Naproti tomu inflace převýší unijní průměr a podle komise letos dosáhne 3,3 procenta. Zejména kvůli očekávanému dalšímu růstu cen energií na začátku příštího roku EK očekává, že inflace v Česku mírně vzroste i příští rok, kdy dosáhne 3,4 procenta. Pak by ceny měly začít klesat.

České ministerstvo financí ve své nové prognóze tento týden zhoršilo odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst HDP o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze z minulého týdne odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok také zhoršila. Letos čeká růst o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.