„Myslím si, že nám občas chyběla sebedůvěra snažit se změny prosadit, a to i z hlediska toho, že občas musíme sundat rukavice a hrát tvrdě, ale fér,“ řekl Přáda po zvolení novinářům. Část lékařů vedená Přádou své požadavky začala prosazovat v létě poté, co poslanci schválili změnu zákoníku práce, která zdvojnásobila objem přesčasové práce až na 832 hodin za rok. „Spousta lidí, byť souhlasila s tou iniciativou, tak se ptala: proč to řeší Přáda? Kdo to je? A na to je teď jednoznačná odpověď,“ uvedl. „Kombinace té pozice a té aktivity dává smysl i z hlediska legitimity, se kterou budu vystupovat,“ dodal.

Na protest podalo podle Přády výpověď z přesčasové práce od prosince 6000 lékařů. V nemocnicích do služeb nastupuje 13 tisíc, uvádí sekce. Celkem je nemocničních lékařů podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 22 tisíc. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), nemocnice i protestující lékaři ujišťují, že v důsledku prosincového protestu nebude ohrožená péče o pacienty, připouštějí ale omezení neakutní naplánované péče. Situace v nemocnicích bude od prosince různá, někde odmítá sloužit pár lékařů, někde jde i o více než 30 procent.

Zástupci lékařů žádají změnu zákoníku práce, která omezí maximální počet přesčasů na 416 hodin za rok, které platily do jejího zdvojnásobení od letošního října. Zákoník by měl podle nich také nově umožňovat 24hodinovou službu v nemocnici, měla by být ale se zvláštním příplatkem. Změnu zákoníku ministerstva zdravotnictví a práce připravují, s příplatkem se ale nepočítá.

Dalším požadavkem protestujících je zvýšení základní mzdy a platu lékaře, protože v současnosti tvoří přesčasy až polovinu jejich měsíční odměny. Žádají podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 65 tisíc až 130 tisíc korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104 652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.

Válek slíbil zákon o odměňování zdravotníků a z veřejného zdravotního pojištění příští rok vyčlenil 6,8 miliardy korun pro navýšení odměn v nemocnicích. Lékaři ale chtějí zvýšit přímo platové tabulky.

Česká lékařská komora, kterou vede od roku 2006 Milan Kubek, je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Má zhruba 52 200 členů, z nichž asi 43 tisíc je aktivních lékařů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Zároveň vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.

V prvním kole volby viceprezidenta, v němž se delegáti rozhodovali mezi čtyřmi kandidáty, dostal Přáda 169 hlasů. Druhý dosavadní viceprezident Zdeněk Mrozek dostal 107, poslanec ANO Milan Brázdil sedm a právnička ČLK Dita Mlynářová dva. Zvolený byl Přáda až ve třetím kole. „Je to i otázka toho, jestli není komoru potřeba posunout někam dále a mobilizovat mladší kolegy, aby se nebáli a vstoupili do aktivní členské základny,“ řekl Přáda, který vede sekci mladých lékařů od roku 2018. Ke generační obměně by ale podle něj mělo docházet postupně, aby se mladší mohli učit od starších.

„Je potřeba medicínu přizpůsobit tomu, aby lékaři mohli mít rodinu i medicínu,“ doplnil. Zdravotnictví podle něj musí být vstřícné k rodinnému životu. Vycházet vstříc je podle něj také lékařkám na mateřské, protože většinou chtějí zůstat v kontaktu s medicínou, ale nemají na to podmínky. „To jsou věci, na které bohužel starší generace lékařů nebyly zvyklé,“ dodal. Podle něj je také vhodná větší spolupráce komory a odborů, jako je tomu v zahraničí.

Sjezd pokračuje v neděli. Na programu je diskuse s ministrem Válkem, stínovým ministrem zdravotnictví Kamalem Farhanem (ANO) a poslancem a předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Tomem Philippem (KDU-ČSL).