Nemocnice podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou v úhradové vyhlášce na příští rok navíc 6,8 miliardy korun na zvýšení odměn zdravotníků. Předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda po pátečním jednání řekl, že zmíněných 6,8 miliardy nebude nárokových a delší služby přinesou snížení lékařských platů. Podle něj tak nedošlo k zásadnímu posunu a řada dalších požadavků se neprobrala.

Protest lékařů odstartovala novela zákoníku práce, která maximální možný objem dobrovolných přesčasových hodin z dosavadních 416 zvýšila na dvojnásobek. Znemožnila také dosud běžnou praxi navázat přesčasy na směnu a odsloužit celkově až 24 hodin. To zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory kritizovali, opakovaně se potkávali se zástupci obou ministerstev.

Podle Jurečky návrhem nevzniknou 24hodinové směny, dál půjde o kombinaci směny a přesčasu. „Doba směny bude moci být maximálně 12 hodin, zbývajících 12 hodin bude moci být doplněno přesčasem,“ řekl Jurečka. Dodal, že půjde o možnost, nikoliv nařízení. Podle Válka by takové nastavení nemělo vést k nižší odměně lékařů, čehož se před jednáním lékaři obávali.

„Nic vyřešeno z naší strany není, protože zatím jsme jen ve fázi slibů, ve které žijeme už dva měsíce,“ reagoval v ČT Přáda. Jasněji podle něj může být, až lékaři dostanou slíbený návrh novely zákoníku práce. Přáda nicméně odhadl, že kvůli způsobu komunikace na centrální úrovni i v nemocnicích roste procento lékařů, kteří namísto výpovědi z přesčasové práce plánují z nemocnic odejít, protože za takovýchto podmínek pracovat nechtějí. „V tento moment je málo pravděpodobné, že by lékaři stahovali výpovědi přesčasů nebo definitivní výpovědi,“ řekl Přáda. Další schůzka se zástupci vlády nyní podle něj domluvená není.

Ve svých požadavcích lékaři žádali také zvýšení základních mezd, protože přesčasy tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že v úhradové vyhlášce na příští rok je vyhrazeno 6,8 miliardy korun přímo na zvýšení odměn zdravotníků v lůžkových zařízeních, většina pro nemocnice akutní péče. Lékaři ale žádali, aby se jejich základní mzda vypočítávala z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, což by znamenalo navýšení o 50 až 85 procent.

Ministerstvo zdravotnictví také plánuje zavedení možnosti třísměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu v přímo řízených nemocnicích s urgentními příjmy, což lékařům zkrátí pracovní týden o deset hodin při stejné odměně. Další změny chtějí ministerstva zapracovat do další novely zákoníku práce. Půjde například o změnu platových tabulek tak, aby absolventi lékařských fakult byli zařazení rovnou do 12. třídy, nebo zavedení volna před atestační zkouškou a po kmeni.

Změnit by se do budoucna mohlo i odměňování. Podle Válka se bude pracovat na nějaké variantě kolektivního vyjednávání vyšší úrovně nebo na speciálním zákonu, který bude odměňování řešit. Podle sekce ČLK téměř 6000 lékařů podalo od prosince výpověď z přesčasové práce. Podle nich nebude omezena akutní péče. „Věřím, že jsou to nabídky, které povedou k tomu, aby moji kolegové zvážili stažení těch výpovědí,“ řekl Válek. 

Lékaři žádají dodržení memoranda, které uzavřeli s vládou v roce 2011 po protestní akci Děkujeme, odcházíme. To mělo garantovat lékaři základní mzdu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, tedy nástupní zhruba 60 000 korun, u nejzkušenějších až 150 000 korun měsíčně. Předseda Lékařského odborového svazu - Českého svazu lékařů Martin Engel počátkem října řekl, že průměrný nástupní plat lékaře je kolem 40 000 korun a žádané navýšení je u nastupujících o 50 procent a u nejzkušenějších až 85 procent.