Situace, kdy více aktérů zpochybnilo u soudu jeden právní předpis, v minulosti nastaly opakovaně, týkalo se to například církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh, ostatní odmítl, avšak z pisatelů udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.

Žádný ze senátorů záměr předem neavizoval. Canov patřil mezi 12 senátorů z řad Starostů, KDU-ČSL, Pirátů, ANO, ČSSD a hnutí SEN 21, kteří počátkem března odmítli spornou důchodovou novelu podpořit. Neúspěšně navrhoval zamítnutí „nikoli pro věcný obsah“, ale kvůli formě přijetí, tedy ve stavu legislativní nouze, ačkoli k ní nebyly naplněny podmínky. Stejný počet senátorů, mimo jiné i z řad ODS, se hlasování zdržel. Návrh na zrušení zákona musí podat minimálně 17 senátorů.

Stav legislativní nouze může být vyhlášen za mimořádných okolností, kdy mimo jiné státu hrozí značné hospodářské škody. „Použití legislativní nouze v tomto případě však považuji za hrubé zneužití zákona,“ uvedl už dříve senátor. Ve změně vzorce pro navýšení důchodů vidí Canov ústavně nepřípustnou retroaktivitu, neboť zákonný nárok pro mimořádnou červnovou valorizaci důchodů z důvodu inflace byl naplněn už 31. ledna.

Podle Abbasi navrhli senátoři zrušit celou novelu. Poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis. Jména soudců zpravodajů, kteří dostanou oba podněty na starost, zveřejní ÚS patrně v úterý.

Průměrná měsíční penze podle novely vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.

Opoziční politici také tvrdí, že nárok na standardní valorizaci podle obecně platných pravidel vznikl penzistům už koncem ledna s ohledem na míru růstu cen v prvním letošním měsíci. Kabinet s takovým výkladem zákona nesouhlasí. Nárok podle něj vzniká až vydáním příslušného vládního nařízení, nelze tedy poukazovat ani na narušení legitimního očekávání důchodců.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle středečního vyjádření ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) už několik týdnů připravuje případnou obhajobu postupu vlády k ÚS. Vláda se také chystá v polovině května představit návrhy změn důchodového systému. Zajistit by měly jeho dlouhodobější udržitelnost. 

Protiústavnost důchodové novely je podle hnutí ANO v retroaktivitě či legislativní nouzi

Protiústavnost u vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí spatřuje opoziční hnutí ANO v retroaktivitě a ve způsobu projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze ve sněmovně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Pod návrh na zrušení části novely, který dnes do podatelny Ústavního soudu (ÚS) přinesl právní zástupce hnutí David Rašovský, se podle ní podepsalo všech 71 poslanců ANO. Jedním z pilířů návrhu je také porušení procedurálních práv parlamentní menšiny, uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), podle kterého má podání 40 stran.

„Protiústavnost jasně spatřujeme v nepřípustné a zakázané retroaktivitě, v jednorázové úpravě valorizačního mechanismu, ke které došlo až poté, co vznikl na vyplacení zákonný nárok. Tudíž bylo jednoznačně narušeno i legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty,“ řekla Schillerová. Nárok podle ní vznikl na konci ledna 2023. Sněmovna novelu schválila v březnu.

Stav legislativní nouze byl podle Schillerové zneužit. Porušen byl jak jednací řád sněmovny, tak ústavní pořádek, míní. Je přesvědčena o tom, že ÚS nakonec rozhodne tak, že část novely zruší. Pak by se podle ní museli za své kroky zodpovídat nejen členové kabinetu, ale všichni koaliční poslanci. Podle Schillerové zastřešil práci na podání k ÚS jako odborný konzultant ústavní právník Jan Kudrna, který dnes na tiskové konferenci také vystoupil.

Vondráček doplnil, že z hlediska porušení procedurálních práv parlamentní menšiny bylo asi největším problémem omezení řečnické doby na dvakrát pět minut, a to už v diskusi o stavu legislativní nouze. Více než čtyři desítky poslanců podle Vondráčka tak nemohly vystoupit. Od roku 1989 se pak podle něj nestalo, že by byl omezen poslanec s přednostním právem.

Předseda ANO Andrej Babiš na jednání dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Sněmovna předtím po 83 hodinách od začátku schůze omezila vystoupení poslanců na nejvýše dvakrát pět minut, a to včetně řečníků s přednostním právem. Předseda lidoveckého klubu Marek Výborný to zdůvodnil tím, že opoziční obstrukce dosáhly míry destrukce.

Mluvčí ÚS Kamila Abbasi dnes ČTK řekla, že novelu napadla už ve čtvrtek skupina senátorů, za něž jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých. Další postup soudu nechtěla mluvčí nijak předjímat. Podle Abbasi navrhli senátoři zrušit celou novelu. Poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis.

ANO podle Schillerové o dřívějším podání skupiny senátorů nemá informace. „Kdyby to tak bylo a Senát byl rychlejší než my, tak se mírně mění procesní postavení, protože Ústavní soud je v tom poměrně rigidní, konzervativní a jakékoli další podání pak označuje jako vedlejšího účastníka,“ řekl Vondráček. „Ale obsah se projedná naprosto stejně,“ dodal.