Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová už oznámila, že poslanci ústavní stížnost podají, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání.

Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst podle novely v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo průměrně o 1770 korun. Kabinet snížení zdůvodnil snahou o stabilizaci veřejných financí v letošním roce i v dalších letech.

Pavel uvedl, že rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve sněmovně. „Skutečně v tomto případě byl použit sporným způsobem,“ řekl Pavel.

Za pravdu ale dává i vládě. „Její argumenty, stejně jako argumenty ekonomických odborníků, hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné,“ poznamenal prezident. Mimořádná valorizace by podle něj znamenala růst penzí zejména u seniorů s nejvyššími příjmy.

Novela navíc podle hlavy státu umožní vládě, aby do budoucna zpracovala valorizační vzorec výhodný pro příjemce důchodů v nejnižších kategoriích. Bylo by také podle Pavla nesolidární, aby důchody rostly výrazně rychleji, když nerostou příjmy dalších ohrožených skupin, jako jsou samoživitelé, lidé se zdravotním postižením, případně mladé rodiny s dětmi.

Pavel má výhrady kvůli tomu, že kabinet o celé záležitosti nedostatečně komunikoval. Vadí mu i to, že vláda nezahrnula potřebné peníze na mimořádnou valorizaci penzí do rozpočtu, přestože na to byla opakovaně upozorňována.

V případě, že by Pavel novelu vetoval, sněmovna by už pravděpodobně nestihla přehlasovat jeho postoj včas. Kabinet poukazuje na to, že předloha musí vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel.

Pavel také uvedl, že je připraven sloužit jako zprostředkovatel debaty mezi koalicí a opozicí o úpravě valorizačního mechanismu a důchodové reformě, pokud by vázla. Jde o věci, které budou výrazně ovlivňovat dlouhodobou stabilitu veřejných financí a důstojnost vyplácených penzí, míní.

Prezident Petr Pavel mohl ukázat, že se dokáže povznést nad politický spor v ekonomicko-sociální rovině a upřednostnit ústavně-právní pohled. Zároveň mohl přispět ke sjednocení společnosti, čehož nevyužil, napsal ČTK první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček k prezidentově rozhodnutí. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl České televizi, že prezident hodil přes palubu přes tři miliony příjemců důchodů.

Pavel vyzval vládu, aby jednala s opozicí o zmrazení platů politiků

Petr Pavel současně vyzval vládu, aby s opozicí nalezla řešení v otázce zmrazení platů ústavních činitelů. Není podle něj možné snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat platy ústavních činitelů na současné výši. Vládu na tiskové konferenci zkritizoval za to, že minulý týden zamítla koaliční většinou zařazení návrhu opozice na projednání platů ústavních činitelů na jednání sněmovny.

Pavel řekl, že se znepokojením přijal zprávu o tom, že vládní koalice díky své většině ve sněmovně odmítla zařazení bodu o zmrazení platů ústavních činitelů na jednání dolní komory parlamentu. „Jsem přesvědčen o tom, že v této tíživé době není možné na jednu stranu snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat růst platů ústavních činitelů. A proto vyzývám vládu, aby s opozicí projednala úpravu, která zajistí, že se na úsporách budeme bez rozdílu podílet všichni,“ uvedl.

V pátek zařazení zmrazení platů politiků na pět let na mimořádnou schůzi navrhlo opoziční hnutí ANO. Koalice to většinou jednoho hlasu odmítla.

Předseda hnutí Andrej Babiš ve sněmovně vládě vyčetl, že dopustila navýšení platů ústavních činitelů od začátku letošního roku, zatímco důchodcům sníží valorizaci penzí. Babiš připomenul, že průměrný plat loni vzrostl na 43 350 korun měsíčně, avšak reálné mzdy klesly o 7,5 procentního bodu. Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům vzrostly meziročně platy zhruba o 12,7 procenta. Plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11 600 Kč na 102 400 korun měsíčně. Prezident pobírá 341 200 korun, o 38 500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100 000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90 000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady.

Babiš příjem řadového zákonodárce propočítal na zhruba 155 000 korun měsíčně, „průměrně se ale kvůli funkcím realita blíží spíš 200 000 korunám měsíčně“. K platu je třeba podle předsedy ANO přičíst náhrady za stravu, dopravu a reprezentaci v rozmezí 53 200 korun až 72 100 korun. Poslanci mají dále peníze na asistenta ve výši 50 500 korun měsíčně, na odborné a administrativní práce 25 600 korun měsíčně, na pronájem kanceláře až 27 000 korun měsíčně, příspěvek na vybavení kanceláře až 5200 korun měsíčně, na telefon a internet až 5000 korun měsíčně. Dohromady to představuje v průměru 108 241 korun měsíčně, dodal Babiš.

ANO návrh předložilo už v listopadu 2021, na jeho projednání se zatím nedostalo. ANO proto požádalo o mimořádnou schůzi.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.