Zeman o důchodové novele hovořil v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Vláda podle něj nechtěla, aby byl zákon projednáván před prezidentskými volbami. „Je to podvod na voličích,“ uvedl.

Z téhož obviňovali ve sněmovně vládu opoziční řečníci. Uváděli, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl. Rozhodujícím impulzem pro vládní návrh podle něj byla až čísla o lednové inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad 10. února. Opozice rovněž uváděla, že podmínky pro schvalování zákona v legislativní nouzi nebyly splněny, vládní koalice je přesvědčena o opaku. ANO i SPD ohlásily, že se kvůli normě chtějí obrátit na Ústavní soud.

Novelu, která od června zvýší důchody místo předpokládaných 1770 korun pouze o 760 korun, v sobotu po několikadenních obstrukcích opozice schválila dolní komora, nyní ji k posouzení dostane Senát. O tom, zda novelu případně podepíše, nebo vrátí poslancům, bude už rozhodovat nový prezident Petr Pavel. Úřadu se ujme ve čtvrtek. Zemanův mandát končí ve středu.

„Kdybych byl ještě prezidentem, zcela určitě budu tento zákon vetovat,“ řekl na CNN Prima News Zeman. Zopakoval, že stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát. Proti zákonu jsou podle něj věcné i právní námitky. Za právní námitku označil „nesmyslné vyhlášení“ stavu legislativní nouze. „To je podle mého názoru právní chyba, kvůli které to asi zamítne Ústavní soud,“ řekl.

Za další námitku považuje to, že stát změnou valorizace nedodržuje své vlastní zákony. „Právníci správně říkají, že od ledna tohoto roku bylo oprávněné očekávání, že podle zákona má proběhnout valorizace v určité výši, protože už v lednu inflace překročila stanovenou hodnotu,“ řekl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto podle něj měl do rozpočtu včlenit prostředky na tuto valorizaci. Potřebné peníze, které chce vláda ušetřit, by hledal v návratu k tzv. superhrubé mzdě, která byla hlasy poslanců ANO, SPD a ODS zrušena za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle Zemana vláda nechtěla, aby byl zákon o snížení valorizace projednáván ještě před prezidentskými volbami. Poznamenal také, že opozice má „svaté právo“ na obstrukce a její důvody k tomuto počínání chápe. Pokud by se konala demonstrace proti rozhodnutí sněmovny, Zeman by jí fandil.

Novelu důchodového zákona prosadila vládní koalice v sobotu po rozsáhlých obstrukcích opozice. Schůze trvala přes 97 hodin. Zeman již v sobotu řekl serveru Parlamentní listy, že opozice kapitulovala, když nakonec koalici v prosazení nižší valorizace penzí nezabránila. 

Jmenování Rusnokovy vlády bylo snahou přiblížit ČR prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl dále v Partii Zeman. Domnívá se, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl „samozřejmě, že ano“. „Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal.

Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní.

Zeman: Nejblíže k převzetí mých voličů má hnutí ANO

Zeman si myslí, že nejblíž k tomu, aby převzalo jeho voliče, má hnutí ANO. Za přirozenou cestu by pro své voliče považoval sociální demokracii, ta má ale podle něj velice slabé vedení. Zeman v Partii rovněž uvedl, že 33 let v politice se snažil hájit české národní zájmy.

Síla každé politické strany je podle Zemana určena silou osobností v nejužším vedení této strany. „Což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta,“ poznamenal. Protože tady sociální demokracie v této síle není, pak jeho voliče velmi pravděpodobně z větší části převezme hnutí ANO, dodal.

Zeman plánuje po odchodu z prezidentského úřadu zřízení své kanceláře. Sídlit by podle něj měla v uličce poblíž Pražského hradu. „Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí setkat,“ řekl. Připustil, že mu asistentku bude dělat manželka Ivana. Poznamenal také, že bude pobírat starobní důchod asi 23 000 korun. Po odchodu z funkce dostává prezident republiky doživotní rentu 50 000 korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta.

Zeman věří, že jeho voliči pochopí jeho kritický postoj k ruské agresi na Ukrajině, až si uvědomí, že pochází z generace, která byla traumatizována sovětskou okupací Československa z roku 1968. „A proto jsme pochopitelně citliví na to, když nějaká velmoc okupuje sousední stát,“ uvedl.

Končící prezident považuje za rozumné, že v minulosti podporoval ekonomickou spolupráci s Ruskem. Česko podle něj potřebovalo levné energetické suroviny. Svůj přístup k Rusku označil za stejný, jako mělo Německo. „Ale řekl jsem mnohokrát, že bezpečnostní zájmy jsou nadřazené zájmům ekonomickým,“ podotkl. Vše proto podle něj skončilo „šílenou chybou“ ruského prezidenta Vladimira Putina, když napadl Ukrajinu. „Pokud jde o Čínu, vzhledem k tomu, že se od Ruska de facto distancovala, tak nevidím důvod k přerušení ekonomických vztahů,“ doplnil.

Zeman byl během výkonu funkce prezidenta republiky svými oponenty kritizován za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Při kritice kontaktů s těmito režimy Zeman dlouhodobě zdůrazňuje, že preferuje ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Po útoku Ruska na Ukrajinu loni v únoru prezident invazi ostře kritizoval. „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. ... Šílence je zapotřebí izolovat.,“ řekl po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.