Celkem v deseti krajích spolu v říjnových volbách kandidují Strana soukromníků České republiky spojená s majitelem společnosti Synot Ivem Valentou a Strana svobodných občanů Petra Macha. Soukromníci letos navíc vysílají své kandidáty i do senátních voleb, ve kterých se ucházejí o devět křesel. V jednom případě mají společného kandidáta se Svobodnými, v jednom s ODS.

Ve zbylých sedmi postavili vlastní kandidáty, ať už jde například o hudebníka Felixe Antonína Slováčka, bývalého pražského primátora Jana Koukala, předsedu Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřicha Dandu či senátora Jozefa Regece, který byl původně zvolený za ČSSD, nyní je však členem Senátorského klubu SPO + KSČM + Severočech.

O připravenosti jednotlivých kandidátů si netřeba dělat velké iluze. Vypovídající byl v tomto ohledu už rozhovor Felixe Slováčka pro DVTV, ve kterém předvedl, že se o nic nezajímá a nic neví, ať už jde o financování jeho kampaně nebo to, co v senátu v případě zvolení bude vůbec dělat. Možná právě to je z pohledu Soukromníků a Iva Valenty hlavní Slováčkova kvalifikace. Neklade nepříjemné otázky, nezkoumá, odkud se berou peníze na jeho kampaň a protože nic neví, nechá si poradit a navíc má známý obličej.

Hlavní otázka stran Soukromníků zní, s jakým záměrem je mohutně sponzoruje Valenta, který za ně byl nejprve v roce 2014 zvolen do senátu a nyní je reprezentuje v krajských volbách ve Zlínském kraji. Zdá se, že Valenta si ze Soukromníků, kteří vznikli v roce 2008 a hlásí se k prvorepublikové Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské a ke Straně podnikatelů, živnostníků a rolníků ČR působící v první polovině 90. let, udělal svoji mocenskou základnu.

Uvidíme, k čemu všemu ji bude chtít v budoucnu využít. Prvním vážně myšleným pokusným balónkem v tomto smyslu mohou být právě krajské volby. Jaké jsou zájmy Valenty v politice, si není těžké domyslet s ohledem na hazardní byznys, ve kterém podniká. Ostatně jeho angažmá ve Straně soukromníků České republiky není náhodné a majitel Synotu se ani netají tím, že jeho vlastní zájmy jdou ruku v ruce s tím, co Soukromníci hájí. 

Stát proti aktivním a pracovitým lidem

Na letáčku pro krajské volby Valenta uvádí, že si dříve myslel, že stát hází klacky pod nohy pouze jemu a jeho podnikání a teprve, když se rozhodl kandidovat do senátu, pochopil, že stejně se chová ke všem aktivním a pracovitým lidem. Senátorovi se nelíbí, že si stát nechává 60 procent z ceny práce zaměstnanců a jeho slovy doslova parazituje na schopnosti malých a středních firem. Stejně tak kroutí hlavou nad tím, že se kraj chová jako další ministerstvo a od rána do večera jen přerozděluje peníze z daní.

Samozřejmě, že stát, který vybere méně peněz a více ponechá firmám a zaměstnancům, je výhodný i pro Valentu a jeho Synot. Možná by se pak dokonce Valenta přestěhoval z Monaka zpátky do Česka a stal by se opět zdejším daňovým plátcem. Nutno dodat, že Synot není malá či střední firma, ale zastávat se malých firem vypadá asi na předvolebním letáku lépe a ti větší se s těmi menšími svezou.

Důraz na to, že stát má být štíhlý a nemá se dále zadlužovat a sloužit k přerozdělování peněz, se objevuje i u dalších kandidátů Soukromníků pro krajské volby. Strana do nich kandiduje také s tím, že chce zabránit nesmyslnému plýtvání a utrácení na bobtnajících ministerstvech.

Rovněž brojí proti rozdělování dotací státem či Evropskou unií. Čím méně toho stát bude dělat, tím podle Soukromníků lépe, alespoň tak nebudou vznikat úřednické molochy a to všechno za peníze, které se vyberou od podnikatelů. Soukromníci naopak chtějí obnovit zdravou soutěž, kterou neničí netransparentní přerozdělování dotací.

Slibují také proklestit právní džungli, která podle nich u nás panuje, a zjednodušit zdejší daňový systém. Kritizují bariéry a regulace, kterým jsou vystaveni podnikatelé, ať už kontrolní hlášení DPH či elektronickou evidenci tržeb. Poukazují na to, že živnostník s hospodou, restaurací či hotelem je ohroženým druhem.

Místy až příliš laciná kritika

Zajímavý je návrh, aby některé prostředky šly rovnou obcím, místo aby kraje rozhodovaly o tom, na co je obce mají použít. Za úvahu stojí také to, aby v zemědělské oblasti nebyly podporovány pouze velké podniky, ale navýšily se rovněž dotace pro malé a střední, byla zavedena podpora rodinných farem a myslelo se i na drobné pěstitele a zahrádkáře.

Trochu naivně naopak působí pojetí dálniční výstavby jako alternativy k různým dávkám, kdy dálnice podle Soukromníků umožní lidem z okrajových regionů dojíždět za lepší prací. Určité podezření také budí snaha Soukromníků umožnit odečíst si podporu sportu jako slevu na dani.

Strana soukromníků příliš neřeší, co jsou témata do krajských voleb a co otázky, které je dobré si nechat spíše pro celostátní kampaň. Zkrátka jedou svoji agendu, která je směsí toho, o čem se domnívají, že jim zajistí hlasy voličů, a jejich vlastních zájmů. To neznamená, že nemají v některých oblastech pravdu, jejich kritika je ale v mnoha ohledech zjednodušená a často působí až příliš lacině. Sice říkají, co chtějí, ale už nevysvětlují, jak toho dosáhnout.

Ideologie, kterou Soukromníci reprezentují a kterou částečně zastupují i Svobodní, není nová, v jisté míře se o ní pokoušela také ODS a TOP 09, byť Soukromníci nabízejí ještě trochu jiný mix daných témat. Těžko říct, zda je po něčem takovém v České republice vůbec poptávka, a hlavně na podobný segment voličů cílí až příliš mnoho různých stran.

Chytrá a logická je v tomto smyslu aliance se Svobodnými. V krajských volbách asi nelze čekat nějaké zázračné výsledky, ale může se jednat o generálku před volbami do sněmovny, kde celostátní témata budou rezonovat více. Pokud se osvědčí vzájemná spolupráce, šance v nich uspět může být mnohem větší, to však záleží i na tom, zda budou obě uskupení schopná se dohodnout a do voleb společně jít.