Jednu chvíli to sice vypadalo, že se referenda nezúčastní dost lidí, aby bylo hlasování považováno formálně za platné, účast se ale nakonec přehoupla přes třicetiprocentní hranici. Nizozemští poslanci tak budou muset vzít v potaz jeho výsledky, byť referendum není závazné.

Většina Nizozemců, kteří se dostavili k urnám, asociační dohodu odmítla. Nejde však ani tak o to, že by Ukrajinu v unii nechtěli, byť ji vnímají jako další dotační region prolezlý korupcí, který z jejich kapes vysaje další peníze a navíc rozšíření unijních hranic do ruské blízkosti také na klidu nepřidá. Nicméně hlasování vypovídá především o postoji k EU než k integraci Ukrajinců.

Referendum iniciovala euroskeptická skupina Geen Peill, která nasbírala dostatečný počet podpisů k jeho uspořádání. Jeho výsledky ukazují především na to, že euroskeptická část Nizozemska je aktivnější než část populace z opačného názorového spektra, což by neměli politici brát na lehkou váhu.

Proti asociační dohodě se nicméně vyslovilo 62 procent z 32 procent účastníků referenda, tedy zhruba jen 20 procent všech Nizozemců. 

Mezi euroskeptiky také po oznámení předběžných výsledků (oficiálně budou zveřejněny až 12. dubna) propuklo neskrývané nadšení. Známý nizozemský eurobijce Geert Wilders to nadšeně prohlásil za "začátek konce EU". Nizozemci se podle něj vzepřeli unijním elitám.

Nadšení euroskeptického tábora je ale předčasné, jeho "ne" jen těžko unii rozloží. Otázkou ovšem zároveň je, jak si s tím poradí nizozemští politici. Asociační dohodu už poslanci sice schválili, kvůli referendu o tom ale budou muset znovu debatovat.

Nizozemské referendum navíc představuje zajímavou zápletku. Zanedlouho se v Británii bude konat hlasování o jejím dalším setrvání v unii a obavy tamního premiéra Davida Camerona, že by referendum v Nizozemsku mohlo ovlivnit britské referendum, nemusí být úplně liché.

Tlak Bruselu na ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou přitom není malý, takže bude zajímavé sledovat, jak to unijní technokrati vyřeší.

Ukrajinci jsou každopádně naštvaní a zklamaní, celkem po právu. Právě jejich touha po budoucnosti v Evropě vyprovokovala povstání a následný převrat, který přivedl k moci současného prezidenta Petra Porošenka. 

Od něj se teď očekává, že Ukrajině zamete cestičku do Bruselu. Nizozemské "ne" se mu zrovna nyní příliš nehodí. Porošenko také vzápětí prohlásil nizozemské referendum za "útok na jednotu Evropy“ a "evropské hodnoty", jenže Ukrajincům takové vysvětlení nemusí stačit. 

Podle poslance za prezidentův blok v parlamentu Mustafy Najema je výsledek nizozemského hlasování rozsudkem pro Porošenka, který v průběhu uplynulých dvou let "systematicky a vytrvale volil minulost, volil za partnery "elitu" a oligarchy a nikoli občanskou společnost", jak soudí Najem.

Porošenko přitom věří, že nizozemské odmítnutí nepřekazí vstup jeho země do unie. Situace v Evropě je ale v současné době nakolik komplikovaná, že by si v každém případě měl raději preventivně sbalit kufry…