Nezírejte na bednu, jděte se raději projít

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Dřepět doma a čučet na televizi, která na spoustě kanálů vysílá 24 hodin denně? Jsou místa, kde se bez toho obejdou.

Prezidentské sídlo v Reykjavíku

Prezidentské sídlo v Reykjavíku,zdroj: Profimedia.cz

Na Islandu si s televizí dali sakra na čas: První stanice tam začala vysílat až v roce 1966, provozovatelem kanálu Sjónvarpið byl veřejnoprávní rozhlas. Tou dobou už v mnoha západních zemích byla televize běžnou záležitostí a stalo se z ní masmédium. Už v padesátých letech si ji pořizovalo stále více domácností.

U nás začala Československá televize vysílat 1. května 1953. Nejprve dva až tři dny v týdnu, koncem roku už čtyři dny v týdnu, od 25. února 1954 oficiálně začalo pravidelné vysílání a od 29. prosince 1958 se už vysílalo každý den. V roce 1962 u nás byl milion diváků, na konci roku 1969 již tři miliony. Od května 1970 pak začal vysílat druhý televizní program.

Bavte se s přáteli a jděte ven! Zvlášť ve čtvrtek a v červenci

Islandská stanice pojala vysílání skromněji a rozjezd měla… řekněme velmi pozvolný. Zpočátku vysílala jen ve středu a v pátek a postupně vysílání rozšiřovala i na další dny. Kromě čtvrtka. A kromě července.

Důvod ovšem nebyl pouze technický. Vláda totiž moudře rozhodla, že jeden den v týdnu se prostě nebude vysílat nic, aby lidé také někdy laskavě vyrazili někam ven, bavili se mezi sebou a nevejrali tupě na bednu. A v červenci se pro sichr nevysílalo vůbec, protože prostě byla doba dovolených - a nazdar kašpar.

A tak to kupodivu zůstalo až do 80. let. V červenci běžel v islandské televizi program až od roku 1983, čtvrtky bez televize vydržely dokonce až do října 1987. Až do roku 2000 vysílala televize jen osm hodin denně, po zbytek dne se museli diváci smířit s monoskopem.

Nyní na ostrově běží bedna o něco déle (hlavně o víkendech), celodenní vysílání v pravém slova smyslu ale nemají Islanďané vlastně dodnes. A proč také? Vždyť jich je necelých 360 tisíc, čili o něco méně, než má Brno. Čili s nějakou extra velkou sledovaností tam asi počítat nelze.

Druhého programu se Islanďané ostatně dočkali až v roce 1986. Stöð 2 je ovšem privátní stanicí, která tak poprvé narušila islandský státní televizní monopol.

Tagy: Island zahraničí televize zajímavosti a kuriozity televize a kino média a internet dějiny a fakta

Zdroje: vlastní,PM