U příležitosti sedmdesátého výročí vzniku NATO potvrdili minulý týden ve Washingtonu ministři členských zemí závazek zvýšit výdaje na obranu. K tomu je teď tlačí především americký prezident Donald Trump, byť se na zvýšení obranných rozpočtů na dvě procenta HDP nejpozději do roku 2024 dohodly členské země už před pěti lety ve Walesu. Většina států se však tomuto číslu zatím nepřiblížila. A to by podle Trumpa měly platit ještě víc - loni hovořil dokonce o čtyřech procentech.

Dvě a více procent HDP na obranu dává z 29 členů NATO jen pět zemí: USA, Řecko, Estonsko, Velká Británie a Lotyšsko.

Potřebují ale země skutečně utrácet enormní sumy za armádu, když hrozby budoucnosti souvisejí spíš s rychlým rozvojem technologií? Ať už jde o kyberútoky, technologickou špionáž nebo ohrožení energetické bezpečnosti? Má smysl připravovat se na onu pověstnou "minulou válku"?

Bez armády se obejde každá osmá země světa

Podle různých zdrojů a charakteristik existuje na světě kolem 25 zemí, které armádu nemají. U menších států, jako je Andorra, Lichtenštejnsko, Mauricius nebo Kiribati, to asi není nijak překvapivé. Jsou mezi nimi ale i země větší.

Mírová hnutí často v této souvislosti uvádějí jako vzorový příklad Kostariku, která ve své ústavě z roku 1949 výslovně vlastní armádu zakazuje. A to navzdory tomu, že leží v neklidné oblasti Střední Ameriky. Země se nicméně zavázala v roce 1983 k neutralitě, podobně jako třeba Švýcarsko.

Zajímavé je i Haiti, které mělo od roku 1996 jen pár vojáků. A vystačilo by si s nimi dodnes, nebýt katastrofálního zemětřesení v roce 2011. Tehdy stát opět zavedl armádu, která slouží v první řadě k civilní obraně.

Zvláštní případ je také Vatikán, který má Švýcarskou gardu (mimochodem nejstarší a nejmenší armádu světa) o síle 130 mužů. A nemylme se: Nejde jen o chlápky v legračních kostýmech s halapartnami, ale o speciální a moderně vybavenou a vycvičenou jednotku. Ta však je podřízena přímo papeži, a nelze ji tedy definovat jako armádu státu Vatikán.

Člen NATO bez vojáků

Nejzajímavější příklad je ovšem Island, který sice nemá armádu, ale přesto je členem NATO. Jeho příspěvek Severoatlantické alianci spočívá především v tom, že dává aliančním partnerům k dispozici části ostrova – například pro leteckou základnu vojenského námořnictva.

Znamená to snad, že státy bez oficiální armády jsou bezbranné a zranitelné? Rozhodně ne. Mají totiž vesměs dobře vyzbrojenou policii, která v případě nutnosti přebírá úkoly vojáků. Konkrétně třeba Island má tří těžce ozbrojené policejní jednotky: Vedle pobřežní hlídky a elitního útvaru také takzvanou Iceland Crisis Response Unit.