Německo je v přijímání azylantů jednoznačně nejaktivnějším evropským státem. Jen za posledních 11 měsíců tam našlo nový domov přes 965 tisíc utečenců. Podle časopisu Die Welt pochází více než polovina uchazečů o azyl ze Sýrie, kterou už několik let zmítá občanská válka a v poslední době ji drancuje i Islámský stát. 

"Německo prostě dělá co je jeho morální a právní povinnost," prohlásila v září k přijímání uprchlíků kancléřka Angela Merkelová. "Nic víc, nic míň."

Za světového lídra v přijímání migrantů přitom ještě relativně nedávno platily Spojené státy. Přitom i přes čtyřnásobně početnější americké populaci v porovnání s Německem Spojené státy od roku 2006 přijaly z celého světa 676 tisíc uprchlíků. 

Americký prezident Obama chce, aby jeho země v příštím roce přijala 10 tisíc syrských uprchlíků. Jeho plán se však nesetkal s příliš velkou politickou podporou.  

Uprchlická krize přitom patří ke klíčovým tématům amerických prezidentských voleb resp. primárek. A o zajímavé hlášky není nouze. Třeba republikánský uchazeč o nominaci Ben Carson prohlásil syrské uprchlické tábory za "pěkné". "V táborech mají školy a rekreační zařízení, která jsou skutečně docela pěkná. Jsou tam věci, které dělají život snesitelnějším," řekl televizi CNN. Samostatnou kapitolou je pak Donald Trump, který ale na nominaci nejspíš nedosáhne. 

Na protiuprchlické výzvy by přitom podle průzkumů agentury Reuters mohli voliči slyšet. Až 63 procent americké populace se obává možného útoku na americkém území a cítí se teď víc ohrožení než po předloňském atentátu v cíli Bostonského maratonu. Podle jedné z anket 52 procent Američanů má strach, že syrští uprchlíci ohrozí bezpečnost země. 

Americký postoj k současné uprchlické krizi není nijak překvapivý. Spojené státy dlouhodobě bojují s davy běženců ze sousedního Mexika. Od roku 2006 oplocují společné hranice. V hraniční oblasti u San Diega vybudovaný plot snížil počet běženců z 600 tisíc na 153 za rok.

Podobně může v budoucnu dopadnout i Německo, které sice doteď bylo přívětivé k uprchlíkům, nálada Němců se ale mění a přibývá lidí nespokojených s azylovou politikou kancléřky Merkelové. Německá "mutti" ale trvá na tom, že se její země před uprchlíky nezavře.