Fotky, jak Abdal Halim Attar se spící dcerou na rameni vydělává na rodinu prodejem propisek řidičům, na Twitter v srpnu umístil norský novinář Gissur Simonarson. Hned se na něj obrátily stovky lidí, kteří chtěli muži přispět. Stal se jedním ze symbolů uprchlické krize a toho, že migranti jen nesedí s nastavenou rukou. 

Díky vybraným penězům se život rodiny 33letého muže obrátil o sto osmdesát procent. "Nejenže se změnil můj život a život mých dětí, ale i životy lidí v Sýrii, kterým jsem pomohl," řekl Attar, který poslal domů rodině a přátelům 25 tisíc dolarů (613 tisíc korun) z výtěžku.

Nejenže se mohl s rodinou přestěhovat do dvoupokojového bytu, ale podařilo se mu v Bejrútu otevřít hned tři podniky. Provozuje nyní pekárnu, bistro s kebabem a malou restauraci a zaměstnává 16 svých krajanů ze Sýrie - taktéž uprchlíků.

Attarův devítiletý syn se po třech letech mohl vrátit zpět do školy, čtyřletá dcerka, s níž ho zachytil fotograf, má i spoustu hraček. Jen peníze zatím nedostal všechny - zhruba 20 tisíc dolarů spolkly poplatky.

PayPal, který peníze vyplácí, navíc v Libanonu nepůsobí, takže musí peníze posílat po malých částkách na účty Attarových známých v Dubaji, kteří mu pak peníze vozí. Podařilo se mu tak získat zatím jen 40 procent z vybrané částky.

I když neví, jestli vůbec všechny peníze skutečně uvidí, je nadšený. Hlavně kvůli tomu, že se mu s pomocí nich podařilo otevřít obchody, takže se o budoucnost snad nebude muset bát. "Musel jsem investovat, jinak bych o to přišel," řekl agentuře AP.

V Libanonu je zhruba 1,2 milionu syrských uprchlíků, práci se podařilo najít zhruba třetině z nich. Ti ostatní se alespoň snaží přivydělat třeba prodejem květin, balení kapesníčků nebo leštěním bot.