Polsko se od ruské invaze z loňského února stalo jedním z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, vztahy mezi těmito sousedními zeměmi ale byly po celé generace napjaté kvůli válečným masakrům. Volyň byla před druhou světovou válkou součástí Polska, pak ji zabral Sovětský svaz, za války okupovalo nacistické Německo a nyní leží na západě Ukrajiny.

„Za tím zločinem nestála bezduchá státní mašinérie, ale lidé, kteří svou nenávist zaměřili proti těm, s kterými žili roky, desetiletí, staletí. Ten zločin byl tak výjimečný, že musí být pojmenován - byla to genocida, vyhlazování. Ale současně způsob této genocidy, vraždění Poláků sekerami, vidlemi, pilami, motykami, upalování zaživa, bylo něčím tak nepředstavitelně krutým, že má zvláštní název: genocidium atrox, genocida strašlivá, ukrutná,“ řekl polský premiér na hlavní vzpomínkové akci.

„Konečné polsko-ukrajinské usmíření nenastane bez nalezení všech ostatků,“ řekl Morawiecki. Polský stát má podle něj závazek nejen vůči současným generacím, ale i vůči těm předchozím, které si zaslouží vzpomínku, pravdu a nalezení jejich dočasných hrobů. „Základy usmíření se musejí opírat o pilíře pravdy,“ zdůraznil předseda polské vlády.

Usmíření mezi Polskem a Ukrajinou, které roky budují zástupci obou národů, musí zahrnout i přiznání viny a zvěčnění obětí, uvedli polští poslanci v jednomyslně přijatém usnesení. „Zásadní význam má provedení exhumací, důstojné pochování a připomenutí všech obětí genocidy,“ zdůraznili zákonodárci. Pro usnesení hlasovalo všech 440 poslanců, kteří se dnešního jednání zúčastnili.

„Ukrajinci musejí přestat falšovat své dějiny,“ apeloval polský ministr školství Przemyslaw Czarnek. Agentuře PAP řekl, že od Ukrajinců na výročí masakrů nečeká v první řadě omluvu, ale to, že přestanou falšovat dějiny a dovolí exhumovat ostatky zavražděných Poláků, které už 80 let leží na polích. Ukrajinci ale podle něj nechtějí připustit to, co spáchali jejich předkové. A zatímco Polsko umožňuje Ukrajincům, aby pečovali o hroby svých krajanů v Polsku, Poláci tuto možnost nemají, dodal.

Polsko tvrdí, že na Volyni ukrajinští nacionalisté zabili více než 100 tisíc Poláků. Při odvetných akcích polského odboje přišly o život i tisíce Ukrajinců. Polský parlament uznal masakry spáchané Ukrajinskou povstaleckou armádou za „etnické čistky nesoucí rysy genocidy“. Ukrajina toto tvrzení nepřijala a často o volyňských masakrech referuje jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy.

Polsko chce, aby Ukrajina dovolila expertům neomezený přístup do míst, kde by mohly být oběti, dovolila exhumaci ostatků a jejich řádné pohřbení. Ukrajina v roce 2017 zakázala polským úřadům pátrat po obětech na jejím území, nicméně loni Kyjev povolil Polsku pátrání v jedné vsi.

V neděli se prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Andrzej Duda ve městě Luck na západě Ukrajiny zúčastnili bohoslužby k uctění památky obětí. Dnešní vzpomínkové akce ve Varšavě se zúčastnil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Štefančuk, který se pokusil rozptýlit napětí, když v květnu v polském parlamentu řekl, že Kyjev chápe bolest Poláků.