Stefančuk příbuzným obětí volyňského masakru také v Sejmu děkoval za to, že udržují památku svých předků. „Je to památka, která nevyzývá k pomstě a nenávisti, ale znamená varování, aby se nikdy nic takového mezi našimi národy neopakovalo,“ řekl Stefančuk. Poslanci všech politických stran zastoupených v Sejmu jeho slova přijali s dlouhým potleskem vestoje.

Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, která se už rok a čtvrt brání ruské invazi. Násilnosti z let 1943 až 1944 nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny. Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.

Stefančuk také v Sejmu řekl, že ukrajinští a polští odborníci budou společně pátrat po hrobech obětí událostí z druhé světové války. Deník Gazeta Wyborcza ovšem poznamenává, že problémem pro polskou stranu je v současnosti například to, že Ukrajina pozastavila povolení pro exhumace v místech zločinů, jejichž oběťmi byli Poláci.

Stefančuk také v projevu před polskými poslanci několikrát děkoval Polákům za podporu, kterou Ukrajině poskytují v obraně proti nynější ruské agresi. „Velký polský národ, náš polský soused, nám v těch strašných dnech prokázal nezištnou lásku,“ uvedl šéf ukrajinského parlamentu. Polsko poskytuje Ukrajině vojenskou nebo humanitární pomoc, nabídlo také útočiště statisícům Ukrajinců, které z domova vyhnala válka.

Spor kvůli volyňskému masakru mezi Varšavou a Kyjevem naposledy vypukl před několika dny, když mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny a prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu nebo Zelenskému, co by měli dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Vyzval k vyváženosti ve výrocích a zároveň uvedl, že Ukrajina je připravena k dialogu. Později svá slova mírnil a uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí.

„Jsme opět na správné cestě a tento projev je dokladem opětovného přibližování našich pozic,“ řekl dnes po Stefančukově vystoupení v Sejmu polský ministr zahraničí Zbigniew Rau.

V roce 2013 polský parlament masakr spáchaný UPA označil za „etnickou čistku se znaky genocidy“. Ukrajinská strana ovšem toto stanovisko nepřijala a o násilnostech na Volyni často mluví jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který dopadl na oba národy.