Oba státníci se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.

Razem oddajemy hołd wszystkim niewinnym ofiarom Wołynia! Pamięć nas łączy!
Razem jesteśmy silniejsi. pic.twitter.com/t5zbEgdACy

— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) July 9, 2023

„Společně vyjadřujeme úctu všem nevinným obětem Volyně! Paměť nás spojuje. Společně jsme silnější,“ uvádí se v příspěvku polské prezidentské kanceláře na twitteru.

Разом вшановуємо всіх невинних жертв Волині!
Памʼять нас єднає!
Разом ми сильніші!
____

Razem oddajemy hołd wszystkim niewinnym ofiarom Wołynia!
Pamięć nas łączy!
Razem jesteśmy silniejsi.
____@AndrzejDuda pic.twitter.com/kuNsvxlOH8

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 9, 2023

Ukrajinský prezident na stejné sociální síti o něco později zveřejnil příspěvek ve zcela totožném znění - v ukrajinštině a také v polštině. Později oba státníci zveřejnili i videa zachycující jejich dnešní pietní setkání.

Luck je metropolí současné ukrajinské Volyňské oblasti. Návštěva obou hlav států ve městě přitom nebyla předem ohlášená. V sobotu večer městská rada informovala, že doprava v ulicích Starého města, kde se katedrála nachází, bude uzavřena v souvislosti s akcemi připomínajícími oběti druhé světové války a 80. výročí volyňské tragédie, uvedlo Suspilne. Bohoslužby se podle něj zúčastnili také mimo jiné metropolita Pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslav. Polsko zastupoval poznaňský arcibiskup Stanislaw Gondecki.

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak po setkání prezidentů uvedl, že Polsko a Ukrajina jsou „sjednoceny proti společnému nepříteli, který snil o tom, že nás rozdělí“. Šéf polské prezidentské kanceláře Pawel Szrot označil pietní akci za „historickou“. Dodal ale, že „toto není konec složité cesty“. Podle něj bude třeba ve zpracovávání bolestivých míst polsko-ukrajinské historie pokračovat. Prezident Duda bude nadále pracovat „ve jménu historické pravdy“ a snažit se o usmíření Poláků a Ukrajinců, dodal Szrot. 

V pátek polský premiér Mateusz Morawiecki na západě Ukrajiny uctil památku obětí masakru na Volyni, kde za druhé světové války ukrajinští nacionalisté vyvražďovali polské vsi. Polští partyzáni tehdy v odvetě vypalovali ukrajinské vesnice.

Volyňské masakry vrhají stín na polsko-ukrajinské vtahy

Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, která se už 501 dní brání ruské invazi. Násilnosti z let 1943 až 1944 nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.

Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.

Masakr vyvolal letos mezi Polskem a Ukrajinou veřejnou rozepři poté, co mluvčí polského ministerstva zahraničí prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny. Ukrajinský velvyslanec v Polsku reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu, co má dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Později uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk následně v dolní komoře polského parlamentu kondoloval příbuzným a potomkům vyvražděných Poláků.

Polská tisková agentura PAP v sobotu informovala o průzkumu veřejného mínění, který zpracoval institut CBOS. Z něj vyplynulo, že 78 procent dotázaných Poláků se domnívá, že v souvislosti s blížícím se 80. výročím by se měl Zelenskyj oficiálně za volyňský masakr omluvit. Padesát procent z těchto účastníků průzkumu uvedlo, že by se „měl omluvit“ a zbylých 28 odpovědělo, že by se „měl omluvit, ale bude na to čas po válce“. Mimo to 13 procent dotázaných věří, že omluvy není třeba, a devět nemělo názor.

Podle CBOS se zároveň oproti roku 2018 zdvojnásobil počet Poláků, kteří považují polsko-ukrajinské vztahy za dobré. Zatímco před pěti lety je za takové označilo 29 procent dotázaných, nyní tak učinilo 64 procent účastníků průzkumu, čtyři procenta dotázaných je považují za špatné. Průzkumu se zúčastnilo 1054 dospělých Poláků.