Porodit v šerém sklepě

Najít porodní sál v hlavní porodnici v západoukrajinském Lvově není moc těžké, ukázat na něj můžete dokonce i zvenčí. Zdi má totiž obložené pytli s pískem. V případě, že se dítěti bude chtít na svět za zvuků protileteckých sirén, je porodní stůl i v šerém sklepě, kde se nastávající matky musí sklánět pod vodovodními trubkami. Stres k porodu patří, ale takhle by to být nemělo, píše agentura AP.

Ruská armáda v minulosti opakovaně útočila na zdravotnická zařízení. Byla mezi nimi i v březnu vybombardovaná porodnice v Mariupolu. Fotky zraněné těhotné ženy, kterou vynáší z trosek na nosítkách, obletěly celý svět a staly se symbolem tohoto hrozivého útoku na civilisty. Žena i její dítě později zemřely.

Do porodnice ve Lvově přišlo od začátku války okolo 200 těhotných žen, které ruská invaze donutila opustit domovy. Přes 100 jich porodilo, uvádí ředitelka Lvovského oblastního perinatálního centra Marija Malačynská. Nastávající matky přichází z měst, které nyní zná celý svět: Mariupol, Charkov, Doněck, Kyjev.

„Stres, který ženy zažívají v době války, má velký vliv a setkáváme se s řadou komplikací,“ uvádí Malačynská. Lilija Myronovičová, která vede porodní oddělení v městské porodnici ve Lvově, zaznamenala víc předčasných porodů, než je běžné. „Ženy jsou ve stresu. Obzvlášť ty, které pocházejí z jiných oblastí,“ říká lékařka.

Jedna žena z Mariupolu, která je nyní ve Lvovském oblastním perinatálním centru, bez ustání pláče. Traumatizoval ji útěk z obléhaného města. „Hladověli,“ říká Malačynská. „Pomáháme jim i sehnat oblečení, kočárky, protože pro své děti nic nemají,“ dodává.

Před ředitelčiným oknem se venku kope nový kryt. Bude dost velký na to, aby pojal i inkubátory potřebné pro předčasně narozené děti.

„Každá válka skončí.“

O patro výš se na příchod potomka připravuje Kateryna Halmalovová. Spolu s manželem utekla před blížícími se tanky z Mykolajivu. Tři dny předtím spala za zvuků výbuchů na chodbě.

„Kvůli zprávám (o válce) jsem měla prvních pár dní vysoký tlak. Protože nechápete, co máte dělat, kam jít, kde a jak porodit,“ dodala. Z Mykolajivu utekla jen s osobními doklady, náhradním spodním prádlem a oblečením, které měla na sobě. Ve Lvově, kde nemá žádnou rodinu a který se rychle stal útočištěm pro stovky tisíc lidí z válkou více zasažených částí Ukrajiny, ji ohromila laskavost místních.

Rozhovor náhle přerušil zvuk protiletecké sirény, kvůli kterému se všichni pacienti i zaměstnanci odebrali do sklepa. Zůstali tam půl hodiny, dokud poplach neskončil.

„Nechci, aby se děti rodily do války,“ říká Halmalovová, zatímco si při čekání ve sklepě krátí chvíli prohlížením sociálních sítí na telefonu. Přečetla si i příběh ženy, která musela porodit v krytu. „A já nechci rodit ve sklepě nebo krytu. Nechci, aby se na takovém místě nějaké děti rodily,“ dodala.

Další nastávající matka, Jana Tananakinová, utekla z Kyjeva a hodlá se se vrátit. „Život jde dál,“ říká její manžel Oleksandr. „Každá válka skončí a jednou dojde i na tuhle,“ dodává. Porodnice ve Lvově ho natolik příjemně překvapila, že pár nyní zvažuje, že zde na svět přivede i další dítě.

Today, UNICEF Regional Director for Europe and Central Asia @AfshanKhan_ visited a maternity hospital in Lviv, #Ukraine, where #newborns in critical condition were moved downstairs - to a bunker - for safety and better protection. pic.twitter.com/4hnm6srelL

— UNICEF Europe C.Asia (@UNICEF_ECA) March 31, 2022

V jasném a tichém pokoji se na svá novorozená dvojčata Zlatu a Sofiji zářivě usmívá Natalija Suhotšaová. Na začátku války utekla z města Hostomel u Kyjeva, když Rusové začali bombardovat tamní letiště. Na zabalení jí dal manžel pět minut. Suhotšaová popadla dětské oblečení a pár drobností a utekla do Lvova, kde se sama narodila a kde má její rodina dům.

Při pohledu na své novorozené holčičky na válku zapomene. Přeje si, aby měla takové šťastné rozptýlení každá žena. „Mluvíme jen o rozkošných miminkách,“ popisuje konverzace s ostatními matkami v porodnici 24letá Suhotšaová. „O válce nemluvíme. Když mluvíte o válce, stresujete se,“ dodává.

Její matka, zdravotní sestra, jí slíbila, že bude při porodu dvojčat po jejím boku. Zatímco ale ostatní utekli, ona zůstala v Hostomelu. Natalija ale doufá, že se brzy vrátí k matce i práci v realitní kanceláři.

„Moje práce byla o budoucnosti. Bylo to pro nové rodiny. To je teď vše v troskách,“ řekla. Dodala ale, že je na čase vše znovu vybudovat.