Ne, tak to nepůjde, je příliš tlustý! Vědci našli kuriózní úpravu ve 3000 let staré Knize mrtvých
19. 3. 2026 – 11:00 | Magazín | Jiří Rilke
Že jsou úpravy fotek a zeštíhlování obrázků věcí moderní doby? Tisíce let stará kniha vás přesvědčí o opaku.
Egyptologové z britského muzea Fitzwilliam si při prohlížení Knihy mrtvých všimli kuriózní věci, která ukazuje, že úprava obrázků a zeštíhlování postav opravdu není jen moderní záležitostí.
Jedná se o knihu, kterou vyráběli na míru vysokému dvornímu hodnostáři a královskému písaři Ramosovi, který žil v 13. století před Kristem v egyptském Novém království. Text obsahoval podrobný návod a popis, jak po smrti bezpečně pokračovat do dalšího života.
A jelikož se jednalo o návod na míru, obrázky zpodobňovaly právě Ramose v různých stádiích putování do posmrtného života. Na jenom z nich dělá Ramosovi průvodce šakalí bůh Wepwawet, kterého... umělec nakreslil až příliš při těle.
Není úplně jasné, zda se obrázek nepozdával přímo Ramosovi, nebo k úpravám zavelel nějaký dobový ekvivalent editora, který kontroloval kvalitu před odevzdáním zakázky, či se snad za hlavu chytil sám umělec, který knihu maloval. Jisté nicméně je, že bylo rozhodnuto šakala zeštíhlit.
„Zdá se, jako by se někdo podíval na původní obrázek šakala a pomyslel si: 'Ne, ten je příiš tlustý, předělat!'“ uvedla kurátorka muzea Helen Strudwick podle magazínu Artnet.
A jelikož papyrus přeci jen něco stál a nikomu se nechtělo kreslit znovu celý svitek, který mohl mít ve své celé délce klidně i necelých 20 metrů, autor psovitého boha prostě obtáhl bělidlem.
Vědci pod 3D mikroskopem zjistili, že k tomu použil směs bílých uhličitanů kalcitu a huntitu. Bílá barva Ramosovy róby byla přitom tvořena jen huntitem. Vědci spekulují, že přídavek kalcitu měl bělidlo zahustit a zlepšit tak jeho krycí vlastnosti: Bílé linky totiž opravdu kryly původní tlustší linie šakalova těla, jak výzkumníci potvrdili pomocí infračervené analýzy.
Starověký umělec neponechal nic náhodě: V bělidlu totiž navíc také našli zrníčka žlutého pigmentu, který mu dodal mírně nažloutlý nádech, aby lépe splynul s pozadím. Dnes ono vybělení samozřejmě bije do očí, ale je potřeba si uvědomit, že čerstvý papyrus měl právě světlou, lehce krémovou barvu, a egyptský "Photoshop" tak vůbec nebyl vidět.
Až si tedy příště půjdete upravit fotku, může váš hřát vědomí, že jen pokračujete ve více než 3000 let staré tradici.
