Rozsah záplav ukazují satelitní snímky společnosti Maxar Technologies, na nichž je vidět řada zatopených měst a vesnic. Z mnoha domů nad hladinu vyčnívají jen střechy.

Hráz přehrady, která je jedním z největších vodních děl v Evropě, byla zničena v brzkých úterních hodinách. Ukrajina je přesvědčena, že za zkázu může Rusko, Moskva zase obviňuje Kyjev. Zničení přehrady zřejmě způsobila exploze výbušnin umístěných uvnitř hráze a vodní elektrárny. Ty mělo v době výbuchu pod kontrolou Rusko. Za méně pravděpodobné, i když ne nemožné, experti považují, že by hráz zničilo ostřelování nebo by se zbortila kvůli dřívějšímu poškození.

Záplavy v Chersonské oblasti po zničení Kachovské přehrady | zdroj: Profimedia

Největší škody na masivní stavbě z ocelí vyztuženého betonu by podle odborníků oslovených deníkem New York Times způsobil výbuch v uzavřeném prostoru, který by veškerou svou energií působil na okolní konstrukci. I v takovém případě by k němu ale bylo potřeba stovky kilogramů trhavin. Vnější výbuch bomby nebo rakety by naproti tomu na hráz působil jen zlomkem své síly, a k dosažení podobného účinku by proto bylo zapotřebí mnohonásobně většího množství výbušniny.

Podle Gregoryho Baechera, odborníka na přehrady z Marylandské univerzity, se stává, že se přehrady protrhnou, třeba i kvůli tomu, že je v nich tolik vody, že začne přetékat hráz. Tak tomu bylo od května i v případě ve válce už dříve poškozené Kachovské přehrady. Pokud by to ale byl skutečně důvod úterního zhroucení hráze, očekával by Baecher, že se tak stane nejprve v blízkosti jednoho z břehů. Jak ale poznamenává NYT, fotografie z místa ukazují, že se hráz nejprve protrhla uprostřed, vedle vodní elektrárny, která byla u Ruskem drženého břehu. Navíc zdejší obyvatelé říkají, že v úterý kolem 2:50 místního času slyšeli obrovský výbuch.

Zničená Kachovská přehrada | zdroj: Profimedia

Evakuace civilistů a zničené domovy ale jsou jen začátek. Přehrada sloužila jako významný zdroj vody pro zemědělství i pitné vody, například na okupovaném Krymu. Katastrofa bude mít závažný dopad na zavlažovací systém na jihu Ukrajiny a celý tamní ekosystém.

Rusové připravili statisíce lidí o přístup k pitné vodě, uvedl Zelenskyj

Vyhozením Kachovské přehrady do povětří připravili Rusové o přístup k pitné vodě statisíce lidí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na facebooku. „Ruští teroristé opět dokázali, že jsou hrozbou pro všechno živé. Naprosto záměrně zničili jednu z největších vodních nádrží na Ukrajině. Před ruskou invazí žilo v této oblasti nejméně 100 000 lidí. Minimálně desetitisíce tam stále jsou. Statisíce lidí zůstaly bez normálního přístupu k pitné vodě,“ napsal Zelenskyj. 

Prezident rovněž upozornil, že Ukrajina může pomoci pouze lidem, kteří žijí na území, které ovládá, tedy na pravém břehu Dněpru. „V části okupované Ruskem se okupanti ani nesnaží lidem pomáhat. To znovu ukazuje, s jakým cynismem Rusko zachází s lidmi, jejichž země se zmocnilo, a co Rusko vlastně přináší Evropě a světu,“ dodal ukrajinský prezident.

Kachovská přehrada je jedním z největších vodních děl v Evropě, zadržovala 25krát více vody než česká Orlická přehrada. Její vodní plocha od sebe momentálně odděluje ukrajinská a ruská vojska. Hráz od loňského zahájení invaze na Ukrajinu okupovali Rusové.

„Rusko kontroluje přehradu a celou Kachovskou vodní elektrárnu už více než rok. Je fyzicky nemožné ji nějak vyhodit do povětří zvenčí, ostřelováním. Zaminovali ji ruští okupanti. A ti ji vyhodili do povětří,“ uvedl již v úterním projevu Zelenskyj na schůzce zemí takzvané bukurešťské devítky, kam patří i Česká republika.

Erdogan navrhl zřídit mezinárodní komisi k vyšetření zkázy přehrady na Dněpru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl vytvořit mezinárodní komisi, která by podrobně vyšetřila okolnosti zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny. Erdogan to dnes zmínil v telefonických rozhovorech se svými protějšky z Ukrajiny a Ruska Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.

Zničení přehrady v noci na úterý by podle Erdogana měla vyšetřit komise s účastí expertů obou znepřátelených stran, ale také OSN a mezinárodního společenství včetně Turecka. „Turecko je připraveno udělat v této otázce vše, co je v jeho silách,“ ujistil Erdogan a navrhl, že by i v tomto případě měla být využita metoda, která se osvědčila už loni v létě při vyjednání dohod umožňujících vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů.

Rusko a Ukrajina tehdy spolu nevedly přímá jednání, ale každá strana jednala s OSN a Tureckem coby prostředníky, a s nimi pak podepsala příslušný dokument. Loni v červenci se tak podařilo dojednat uvolnění exportu ukrajinských potravin na světový trh, potýkající se s potravinovou krizí.

„Hlas Turecka je důležitý, a to i pokud jde o stažení okupačních jednotek z ukrajinského území a návratu našich nezákonně uvězněných občanů (z Ruska), zejména krymských Tatarů, a dalšího pokračování obilné dohody,“ napsal na sociálních sítích Zelenskyj. S Erdoganem hovořil o „humanitárních a ekologických důsledcích ruského teroristického útoku na Kachovskou přehradu, zejména o rizicích pro Záporožskou jadernou elektrárnu“. Tureckému prezidentovi předal seznam naléhavých potřeb Ukrajiny při pomoci po katastrofách.

Putin v rozhovoru s Erdoganem podle oznámení Kremlu obvinil kyjevský režim, že na příkaz západních kurátorů nadále sází na eskalaci konfliktu, páchá válečné zločiny a využívá teroristické metody. Za názorný příklad Putin označil „barbarské zničení“ Kachovské přehrady, což také podle něj způsobilo rozsáhlou ekologickou a humanitární katastrofu. 

Zelenskyj kritizoval OSN a Červený kříž za to, že nepomáhají u zničené přehrady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem, kteří byli postiženi zničením Kachovské přehrady. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal mezitím ve videovýzvě vyzval humanitární organizace, aby okamžitě jednaly.

Ukrajina musela podle zpráv z dnešního poledne kvůli zničené Kachovské přehradě evakuovat více než 2000 lidí. Ukrajinské úřady doufají, že by voda mohla přestat stoupat do konce dnešního dne. Ruské okupační úřady v Chersonské oblasti uvedly, že zvýšená vodní hladina na jejich straně Dněpru vydrží tři až deset dní.

Zelenskyj uvedl, že je „šokován“, jak to nazval, selháním OSN a Červeného kříže v souvislosti s poskytnutím pomoci po zničení přehrady. Přestože se katastrofa odehrála už před řadou hodin, „nejsou tady“, řekl Zelenskyj v rozhovoru s deníky Bild a Die Welt a serverem Politico. „Nijak nereagovali. Jsem v šoku,“ dodal. Řekl rovněž, že ruští vojáci z dálky střílejí na probíhající záchranné operace.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve videu zveřejněném na telegramu vyzval právě OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže a další organizace, aby okamžitě jednaly a pomohly lidem v zaplavených oblastech jižní Ukrajiny, kterým se v oblastech kontrolovaných ruskými okupačními silami nedostává žádné pomoci. „Ruští okupanti se ani nesnaží těmto lidem pomoci, nechávají je umřít,“ uvedl Šmyhal. „Mezinárodní humanitární organizace, jménem ukrajinské vlády vás vyzývám: musíte okamžitě jednat,“ dodal. „Vyzýváme vás, abyste převzali zodpovědnost za evakuaci lidí z Chersonské oblasti okupované Ruskem. Musíme zachránit životy lidí, které okupanti odsoudili ke smrti,“ doplnil.

Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova, který dnes navštívil město Cherson, bylo katastrofou zasaženo celkem přes 80 osídlení. Ze zaplavených lokalit se podle Oleksije Kuleby z ukrajinské prezidentské kanceláře dosud muselo evakuovat na 2000 lidí. Voda podle něj kulminovala v 17 obcích, kde dohromady žije zhruba 16 000 lidí. Ukrajinské záchranné služby před polednem hovořily o nejméně 1900 zaplavených domech.

Evakuace dnes pokračovala v Chersonu, kde voda v nízko položených čtvrtích vystoupala do několikametrové výšky. „Se ženou jsme byli od včerejška (úterý) na střeše domu. Byl zaplavený až po strop,“ řekl listu Ukrajinska pravda 58letý Oleksandr z chersonské ulice Perša Rybna.

„Teď nemůžu mluvit, nemůžu se z toho vzpamatovat,“ citovala agentura Reuters 67letou Ljubov, která byla evakuována z Chersonu společně se svým 40letým synem. „Jsem (na Rusy) hrozně naštvaná. Ani to nedokážu popsat...Nevím, co nás čeká, náš dům je nejspíš zničený,“ dodala. Podle šéfa Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina dosáhla voda v některých částech Chersonu výšky 5,34 metru. Vzestup hladiny se nicméně podle něj zpomalil.

Zvýšená hladina vody v Ruskem okupované části Chersonské oblasti vydrží podle agentury TASS až deset dní. Okolo stovky obyvatel Nové Kachovky voda uvěznila v jejich domech, uvedl Ruskem dosazený starosta okupovaného města Vladimir Leonťjev. Při záplavách podle něj uhynuly tisíce divokých zvířat v přilehlém národním parku.

Ve městě Olešky a v dalších oblastech na levém břehu řeky Dněpr, který je okupován ruskou armádou, uvázly na půdách či střechách domů stovky místních obyvatel. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC s odvoláním na místní dobrovolníky a internetové komunity. Na jednom z telegramových kanálů pro lidi postižené zničením přehrady z levého břehu Dněpru dobrovolníci zaznamenali již více než 650 žádostí o pomoc a záchranu.

Podle Jekatěriny, jedné z dobrovolnic a koordinátorek, se chatu na telegramu účastní již asi 5000 lidí. Kanál založil syn jednoho z penzistů, který zůstal kvůli vodě zablokován na půdě svého domu právě ve městě Olešky (rusky Aljoški). „Lidé nejdříve psali náhodné žádosti o pomoc. Pak ale začali vše sami organizovat a začali hledat čluny, záchranáře i palivo, sbírat žádost a umísťovat je na mapu,“ dodala Jekatěrina. Kolik lidí zůstalo na střechách či půdách zaplavených domů je těžké odhadnout, právě jen ve městě Olešky jich ale podle ní mohou být stovky. Město mělo před válkou asi 25 000 obyvatel.

Kromě lidských obydlí a přírody záplavy ohrozily či poškodily desítky kulturních objektů a muzeí, uvedlo dnes podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinské ministerstvo kultury. Voda poničila komplex budov Kachovské vodní elektrárny, historické centrum Nové Kachovky a tamní palác kultury. Škody hlásí také několik archeologických nalezišť v okolí Dněpru.

Ukrajinské i ruské úřady dnes také podle agentury Reuters varovaly před ruskými minami, které spláchla voda. Podle ukrajinského vojenského analytika Oleha Ždanova mohlo protržení přehrady zasáhnout minová pole na Ruskem kontrolovaném levém břehu Dněpru. „Zaplavilo to minová pole, miny to spláchlo a nikdo neví, kde se vynoří,“ řekl. O zaplavení minových polí na Ruskem okupované straně Dněpru dnes hovořil i šéf okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo.