Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Morawiecki na sociální síti napsal, že vláda nesouhlasí s „bezprávím“, tedy s verdiktem varšavského soudu vydaném na základě stížnosti německého města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a nadace Franka Bolda. „Nemůžeme to splnit a uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili,“ dodal Morawiecki.

Důl a přilehlá elektrárna podle vlády pokrývají osm procent polské spotřeby elektřiny. Pokud by varšavský verdikt vstoupil v platnost, těžba uhlí v dole by po roce 2026 ustala. Letos v únoru polské úřady vydaly povolení pokračovat v těžbě až do 27. dubna 2044. Proti pokračování těžby jsou němečtí a čeští ochránci přírody, kteří tvrdí, že tato činnost ohrožuje životní prostředí. Polská vláda podobné výtky odmítá a tvrdí, že jsou nepravdivé.

Morawiecki dnes přímo na místě podle rozhlasu prohlásil, že Turów je příliš významný důl a vláda jej nedovolí uzavřít. „Uděláme vše, aby do roku 2044 důl normálně fungoval. Zaměstnanci dolu zajišťují elektrický proud pro celý region,“ řekl. Tvrdil také, že stačí ovládnout část politických elit, aby sloužily cizím zájmům. „V Polsku máme důl Turów, ale podobné jsou v Česku a Německu. A kde jsou ti, co bojují za ekologii?“ ptal se.

Premiér zároveň obvinil „proněmeckou“ liberální opozici, že hodlá důl uzavřít na základě soudního rozhodnutí, zatímco nynější vláda si myslí, že nelze splnit rozhodnutí, které nebere zřetel zájem země, ale cizí zájmy. A to premiér pokládá za bezpráví.

Polsko čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) bude bojovat o třetí mandát za sebou.

„Máme pokračující klimatickou krizi, a proto by měl být Turów, stejně jako ostatní zastaralé uhelné elektrárny, odstaven nejpozději v roce 2030,“ uvedla Anna Meresová z Greenpeace.

V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, jehož generální advokát dal žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně. Jednání Prahy a Varšavy nakonec loni v únoru vyústilo v podpis česko-polské dohody, podle které Polsko jako náhradu za škody způsobené těžbou vyplatilo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy Kč) a ČR žalobu stáhla. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody.

Česko má podle Fialy garance, že důl Turów nepoškozuje zdejší prostředí

Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečné garance, že těžba v polském hnědouhelném dole Turów nepoškozuje zdejší životní prostředí. Fiala to uvedl na tiskové konferenci během výjezdu vlády na jih Čech. V souvislosti s děním kolem dolu, který těsně přiléhá k hranicím s Libereckým krajem, zmínil domluvené finanční kompenzace i stavbu podzemní zdi proti ztrátě vody.

„Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů,“ uvedl předseda vlády s tím, že v příštích měsících se ukáže, zda přijatá opatření dobře fungují. Dosavadní informace ukazují, že očekávaný efekt s velkou pravděpodobností přinesou, dodal.

Česko podle dřívějšího vyjádření ministerstva životního prostředí dostane koncem června první shrnující data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby. Posuzovat je bude skupina hydrogeologů ustavená ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. „Co se zatím projevilo, dává naději, že to může fungovat,“ uvedl koncem dubna.