Připomněl, že v minulosti selhaly mnohé snahy západních zemí komunikovat s Ruskem. Řekl, že stejně jako bude poválečná Ukrajina, bude i poválečné Rusko. Spojenci by proto měli začít uvažovat, jak budou s Ruskem komunikovat. „Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl. Podobně to podle něj platí i pro Čínu, která také představuje „jednu z proměnných komplikované bezpečnostní rovnice“.

Zmínil také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína. Spojenci se musí soustředit nejen na budování armády, ale i na znovuvybudování hospodářství Ukrajiny a její společnosti.

Pavel uvítal diskusi o ratifikací členství Švédska v NATO. Účastníci diskuse podle něj apelovali na Turecko a Maďarsko, aby ji urychlily. Tyto dvě země jsou poslední, které ještě vstup severské země neodsouhlasily.

Pavel považuje za velice pozitivní, že se devět zemí východní a střední Evropy dohodlo na tom, že Ukrajina by se měla rozhodně stát členem aliance, proces by neměl být zdržován a měl by nastat okamžitě po ukončení války, řekl českým novinářům.

Od nadcházejícího aliančního summitu ve Vilniusu si Pavel slibuje, že bude posílena celková obrana aliance, a to nejenom prostřednictvím výdajů na obranu, ale také posílením přítomnosti na východním křídle NATO. „Všechny země se také zavázaly, že v rámci nově schvalovaných plánů budou mít připraveny jednotky, které jsou k těmto plánům, na rozdíl od minulosti, přímo vázány,“ řekl. Pro všechny státy včetně Česka to podle něj znamená větší zodpovědnost za příspěvky, které do společné obrany dávají.

Zničení Kachovské přehrady má blízko k válečnému zločinu, míní prezident Pavel

Zničení Kachovské přehrady na Ukrajině je akt chování, který má blízko k válečnému zločinu, protože byl spáchán s jasným vědomím, že poškodí civilisty, řekl dále v Bratislavě Pavel. Vojáky obou bojujících stran podle něj zničení hráze přehrady poškodilo minimálně.

„Už proto je to závažná věc, kterou bychom rozhodně neměli zlehčovat. Způsobí to nejenom velké problémy civilnímu obyvatelstvu, které se muselo evakuovat ze zasažených oblastí, ale také obrovské ztráty na zemědělské produkci, na zásobování pitnou vodou, a to nejenom oblastí sousedících s Dněprem, ale i na celém Krymu,“ řekl Pavel. Do budoucna to podle něj bude znamenat další zátěž při obnově Ukrajiny.

Útok na přehradu podle prezidenta ukazuje, že Rusko se opravdu obává ukrajinské protiofenzívy. „Krok, který udělali, pokud se potvrdí, že to bylo Rusko, a zatím tomu všechno nasvědčuje, tak znamená, že Rusko si opravdu není jisto s úspěšností své obrany v případě ukrajinské protiofenzivy,“ míní prezident, v minulosti profesionální vojenský důstojník. Ruská strana podle něj preventivně celou oblast vyřadila z možného protiútoku, protože z Dněpru se stalo jezero, které se v podstatě nedá překonat.

Hráz obří Kachovské přehrady byla zničena v noci na dnešek na jihu Ukrajiny, který zčásti okupují ruské jednotky. Z destrukce se vzájemně obvinily Kyjev i Moskva. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel, před povodní varovala také ruská okupační správa. Pokles hladiny přehrady podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá tuto vodu k chlazení.