Záznamy, které zveřejnil výzkumník Aymenn Jawal al-Tamini, pocházejí z provincie Dajr az-Zaur ve východní Sýrii. Islámský stát oblast trvale kontroluje od loňského července. Dá se tedy předpokládat, že měl dost času na to, aby zde vytvořil něco, co by se mohlo alespoň trochu blížit skutečnému státu s jakousi obdobou vlády.

Účetní knihy zahrnující období od 22. prosince 2014 do 22. ledna 2015, by tak mohly dát alespoň základní představu o tom, jaký má Islámský stát přístup k vládnutí.

Už na první pohled je vidět, že islamističtí vůdci nemají o ekonomice příliš velké znalosti. A průmyslu evidentně nerozumí vůbec, nebo minimálně nemají tušení, co s okupovaným územím získali.

Nerostné bohatství, to je co?

Provincie Dajr az-Zaur patří v rámci Sýrie mezi oblasti s největším počtem ropných nalezišť. Radikálové o tom však buď nevědí, neumí si s tím poradit, nebo jednoduše nemají, komu ropu dodávat. V rozpočtu totiž výnosy z prodeje ropy a zemního plynu tvoří jen 27,7 procent zisků, což jsou měsíčně necelé dva miliony dolarů. Částka by přitom mohla být klidně až o řád vyšší.

Co tedy tvoří hlavní podíl příjmů? Neuvěřitelných 45 procent rozpočtu pochází z konfiskací pozemků, nemovitostí a dalšího majetku lidí, kteří žijí v oblasti kontrolované chálífátem.

Daně, tedy peníze, které oblastní "vláda" získala od lidí prostřednictvím vydírání a různých poplatků za průchod územím, tvoří dalších téměř 24 procent. Pod tím se podle al-Taminiho zřejmě skrývají i taxy z prodeje historických předmětů a starožitností.

Účetní byli pečliví

Pokud bychom přece jen chtěli účetní IS pochválit, tak za to, s jakou pečlivostí zápisy o zabavených věcech vedli. Díky tomu se můžeme dozvědět například to, že zatímco v lednu ve městě Al Bukamal zabavili jen jeden náklaďák, na hranicích to bylo hned 36 nákladních aut.

Ostatně celkově byli bojovníci úspěšní hlavně na hranicích provincie. Zatímco ve zmiňovaném Al Bukamalu zabavili "jen" 93 ovcí, na hranicích jich znárodnili 1320 a přidali k tomu i padesátku krav.

Zveřejněné dokumenty odhalují samozřejmě i výdaje, které začátkem roku v naprosté většině padly na platy bojovníků, policie a zásobování vojenských základen. I zde je vše detailně rozepsané.

Chálífát nemůže jako stát fungovat

Od té doby se sice hnutí zaměřuje okrajově i na ekonomický rozvoj a sociální politiku, ale člověk nemusí být ekonom k tomu, aby pochopil, že současný způsob hospodaření Islámského státu není dlouhodobě udržitelný.

Systém založený na krádežích, vydírání a znárodňování může přežívat jen do té doby, dokud je komu a co krást. Podle autora blogu al-Taminiho, který principy džihádu dlouhodobě studuje, to tak dříve či později nevyhnutelně skončí povstáním utlačovaného lidu.

Na druhou stranu to ale z hlediska krátkodobého výhledu může být pro IS výhoda. Přece jen ropné vrty se dají bombardovat poměrně jednoduše, zatímco vojenské síti výběrčích daní a "celníků" nálety příliš neublíží.