Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran.

Orbán své příznivce v centru města vyzval, aby hájili to, čeho bylo za jeho vlády dosaženo. Obvinil rovněž Brusel a Washington ze snahy zasahovat do maďarské politiky. Washington a americký miliardář maďarského původu George Soros podle něj využívají svých peněz a médií, aby v Maďarsku dostali k moci své lidi, tedy maďarskou levicovou opozici.

Budapešťská demonstrace Orbánových příznivců u příležitosti 65. výročí protisovětského povstání | zdroj: Profimedia

„Nezáleží však na tom, co chtějí v Bruselu, ve Washingtonu a v médiích řízených ze zahraničí. Budou to Maďaři, kdo rozhodne o svém vlastním osudu,“ prohlásil Orbán. „Věříme ve stejné hodnoty: rodinu, národ a silné a nezávislé Maďarsko,“ řekl svým příznivcům.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. „Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána,“ uvedla podle agentury Reuters jedna z účastnic demonstrace. „Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři,“ dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy veřejného mínění se rozhodla utvořit společnou koalici, i když jsou v ní ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který na dnešní opoziční demonstraci slíbil, že v případě zvolení jeho vláda navrhne novou ústavu, omezí korupci, zavede euro a zaručí svobodu médií, „Současný režim se stal morálně neudržitelným,“ prohlásil. Průzkumy signalizují těsný volební souboj mezi Orbánovou stranou Fidesz a opoziční koalicí.

Maďarská revoluce roku 1956 byla nejmasovějším a také na dlouho nejkrvavějším pokusem některé ze zemí východního bloku vymanit se z vlivu Moskvy. Lidové povstání vypuklo po budapešťské demonstraci z 23. října 1956, jejíž účastníci chtěli vyjádřit solidaritu s tehdejšími změnami v Polsku, kde se po dělnických bouřích dostal do čela komunistické strany reformátor Wladyslaw Gomulka. Původně pokojná akce ale v Budapešti přerostla v ničení symbolů komunismu a nakonec ve srážky s bezpečnostními silami. Nepokoje, které potlačila až Sovětská armáda, trvaly do začátku listopadu a zahynulo při nich nejméně 3500 lidí.