Slova hlavy katolické církve byla zjevnou narážkou na premiéra Viktora Orbána, který zastává názor, že migrace z muslimských zemí může zničit křesťanské dědictví Maďarska.

Čtyřiaosmdesátiletý papež do Budapešti přiletěl brzy ráno. V úvodu své první zahraniční cesty od červencové operace střev se setkal s premiérem Orbánem a prezidentem Jánosem Áderem. Hovořil také s biskupy a zástupci křesťanských denominací a židovských komunit, přičemž poukázal na „hrozbu antisemitismu, který stále koluje v Evropě a jinde“. „Nejlepší způsob, jak jej (antisemitismus) zneškodnit, je podporovat bratrství,“ uvedl.

Následně papež v centru Budapešti pro desetitisíce lidí odsloužil mši na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu. V kázání přitom použil symboliku kříže, aby sdělil, že něco tak hlubokého, jako je náboženská víra, nevylučuje vstřícnost vůči ostatním.

„Kříž zasazený v zemi nás nejen ponouká, abychom byli zakořenění, také rozpíná své paže vůči všem,“ řekl papež. „Kříž nás nabádá, abychom si pevně drželi své kořeny, ale nikoliv obranářsky; abychom čerpali z pramenů a otevřeli se žízni mužů a žen naší doby,“ pokračoval. „Mým přáním je, abyste byli takoví,“ dodal.

Premiér Orbán, jehož protiimigrační politika se neshoduje s Františkovými výzvami ke vstřícnému přístupu k uprchlíkům, papeže předtím přijal v Muzeu krásných umění. Následně spolu jednali soukromě za účasti prezidenta Ádera a představitelů Vatikánu. Vatikán uvedl, že setkání, kterého se také zúčastnili dva hlavní diplomati Vatikánu a maďarský kardinál, trvalo zhruba 40 minut a bylo přátelské.

Viktor Orbán a papež František | zdroj: Profimedia

„Požádal jsem papeže Františka, aby nenechal křesťanské Maďarsko zaniknout,“ uvedl Orbán na facebooku. Hlavě katolické církve věnoval kopii dopisu ze 13. století, v němž uherský král Béla IV. tehdejšího papeže Inocence IV. žádá o pomoc v boji proti Tatarům.

Orbán opakovaně svou vládu vykresluje jako obránce „křesťanské civilizace“ v Evropě. V roce 2015 odmítl přijmout migranty z Afriky a Blízkého východu a na jižní hranici země nechal vystavět plot, který má zastavit nápor žadatelů o azyl.

Papež František mnohokrát odsoudil to, co považuje za oživení nacionalistických a populistických hnutí, vyzýval k evropské jednotě a kritizoval země, které se snaží řešit migrační problematiku jednostrannými nebo izolacionistickými kroky.

Papežova krátká návštěva Maďarska naznačuje, že František nechtěl Orbánovi před parlamentními volbami, jež se uskuteční příští rok na jaře, pomáhat v získávání politických bodů, které by mu přineslo pořádání státní návštěvy. Organizátoři papežovy cesty však zdůraznili, že František Maďarsko neignoruje, a poznamenali, že maďarská církev a stát ho pozvaly jen na nedělní zakončení mezinárodní konference o eucharistii.

Hlavní část papežovy návštěvy Slovenska začne v pondělí

Odpoledne se papež přesunul na Slovensko, hlavní část programu jeho tamní čtyřdenní návštěvy začne v pondělí. Ve slovenské metropoli se postupně sejde s politiky, zástupci občanské společnosti či představiteli židovské komunity. Na východě země má pak naplánováno kromě jiného setkání s mládeží i Romy. Návštěva hlavy katolické církve v zemi, první od roku 2003, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem.

Česká a moravská biskupství hromadné výpravy na Slovensko za papežem Františkem neorganizují. Na cestu se připravují spíše jednotlivci a menší skupiny. Autobusy vypraví některé farnosti a cestovní kanceláře specializované na církevní turistiku. Mnoho lidí odrazují komplikace spjaté s cestováním přes hranice v době pandemie a spokojí se s televizními přenosy. Většina českých věřících, kteří se na Slovensko vydají, si z Františkova programu vybrala mši v Šaštíně nedaleko moravsko-slovenských hranic, zjistila ČTK v anketě.

Hlava katolické církve bude na Slovensku do 15. září. Mše v Šaštíně nedaleko českých hranic, která je naplánovaná na poslední den papežovy návštěvy, je považována za její vrchol z hlediska návštěvnosti. Původně se předpokládalo, že se na ní sejde až 350 000 věřících. Na začátku tohoto týdne se registrovalo kolem 35 000 lidí, z toho 1400 ze zahraničí.