Podle agentury Interfax jeden z hostů ceremonie, na které prezident udělil vyznamenání vojákům bojujícím na ukrajinské frontě, Putina požádal, aby se voleb účastnil, a ten souhlasil. Kreml později na svých stránkách zveřejnil přepis rozhovoru, podle kterého se jednalo o Arťoma Žogu, předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny.

„Nebudu zastírat, že jsem o tom v různých chvílích smýšlel různě. Ale teď, máte pravdu, teď je ten čas, kdy je třeba učinit rozhodnutí. Budu kandidovat na prezidenta Ruské federace,“ řekl Žogovi a dalším válečným veteránům Putin. 

Ruský prezident se zatím otázkám na svou opětovnou kandidaturu vyhýbal. Agentura AP dnes označila Putinovo vítězství ve volbách, které se budou konat od 15. do 17. března příštího roku, za „téměř jisté“ vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace.

I přesto, že loni v únoru vyslal své invazní síly na Ukrajinu, a zahájil tak vysoce nákladnou válku, která si vyžádala životy tisíců Rusů a vyvolala opakované útoky uvnitř Ruska, se Putin těší velké podpoře. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada schvaluje jeho kroky přes 80 procent ruského obyvatelstva.

Putin je u moci přes 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby, znovuzvolen byl pak i v roce 2018.

V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.

V době přijetí ústavních dodatků se podle údajů Levady Putinova popularita propadla na 60 procent. Podle názoru některých analytiků mohl být tento pokles hlavním hnacím motorem války na Ukrajině.