„Když se podíváme na Donbas, tak lidé tam už deset let žijí v jiném prostředí, je to dlouhý proces,“ uvedl Zelenskyj a poukázal přitom na válku na východní Ukrajině s proruskými separatisty, která začala v roce 2014. „Území se navracejí s lidmi, a pokud lidé nechtějí, tak to bude složité,“ zdůraznil prezident.

Ve stejném roce, kdy propukly boje na východní Ukrajině, Rusko nelegálně anektovalo poloostrov Krym. Krátce poté, co klíčová místa na poloostrově obsadili ruští vojáci, vypsaly krymské úřady referendum, v němž se většina krymských obyvatel vyslovila pro připojení k Rusku. Ukrajinské vedení a západní státy ale hlasování označily za ilegální a zmanipulované.

„Na Krymu boje nebyly, a proto si myslím, že Krym opravdu čeká na navrácení. Donbas také, ale bude to složité, protože velká část tohoto území byla okupovaná a velmi silně militarizovaná,“ sdělil prezident. Prohlásil také, že proruští separatisté z Donbasu jsou mnohdy motivovanější bojovat než vojáci ruské armády.

The frontline command post of Kupyansk defenders. It was an honor to meet and award the warriors.

The fighters on the Kupyansk front are defending the peaceful life of Ukrainians, the people of Kharkiv region. I thank the warriors for their service, for defending our state! I… pic.twitter.com/pq4QdGXBNP

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 30, 2023

Zelenskyj dnes kromě toho ve vyjádření na sociální síti X poděkoval ukrajinským vojákům nasazeným u Kupjansku. Právě u Kupjansku se podle pravidelných hlášení ukrajinské armády odehrávají v poslední době jedny z nejtvrdších bojů na ukrajinské frontě. Zelenskyj navštívil od začátku ruské invaze na Ukrajinu vojáky na frontě opakovaně.

Lavrov na zasedání OBSE obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku

Ruský ministr zahraničí Segej Lavrov dnes ve svém projevu na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku, a řekl, že její další obětí se může stát Moldavsko. Evropskou unii označil za „agresivní geopolitický projekt“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský při Lavrovově projevu ve Skopji opustil sál, spolu s ním odešli i další.

„Spojené státy a jejich evropské satelity ve snaze srazit ruskou ekonomiku uvalily na Rusko tisíce sankcí, čímž ukončily širokou praktickou spolupráci mezi Východem a Západem v našem kdysi společném regionu,“ prohlásil ministr zahraničí země, která loni v únoru vojensky napadla Ukrajinu, a Západ proto přijal řadu sankcí proti Rusku.

Lavrov prohlásil, že Moldavsko je odsouzeno k tomu, aby se stalo další obětí hybridní války proti Rusku, kterou podle něj rozpoutal Západ. Moldavsko se od začátku ruské války na Ukrajině dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Moskva mohla rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Ruskem ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří. Kišiněv se snaží navázat bližší vztahy se svými západními partnery a loni v červnu přiznala EU Moldavsku, stejně jako i Ukrajině, status kandidátské země.

Samotná OBSE je podle vrcholného ruského diplomata v „žalostném stavu“ a její vyhlídky jsou nejasné. „Neexistují žádné zvláštní důvody k optimismu. OBSE se v podstatě mění v přívěsek NATO a EU,“ tvrdil Lavrov o organizaci, která vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. V současnosti jde o jedinou evropskou bezpečnostní platformu, která sdružuje evropské země včetně Ruska a Ukrajiny se Spojenými státy a Kanadou.

Účast Lavrova na zasedání přiměla některé členské země k bojkotu, a do Severní Makedonie proto vůbec nedorazili ministři z Ukrajiny, Polska a pobaltských států. Mírnější formu protestu zvolili někteří přítomní politici, kteří při projevu ruského ministra opustili sál. Byl mezi nimi i český ministr Lipavský.

Projev ruského ministra zahraničí jsem si ve Skopje neposlechl. Považoval jsem za přínosnější, aby byl v tu chvíli v sále náš kolega, který má na starosti monitoring dezinformací.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 30, 2023

„Česká delegace projev ruského ministra zahraničí poslouchala v zastoupení referenta, který má na starosti dezinformace,“ uvedlo posléze české ministerstvo zahraničních věcí. „Projev ruského ministra zahraničí jsem si ve Skopje neposlechl. Považoval jsem za přínosnější, aby byl v tu chvíli v sále náš kolega, který má na starosti monitoring dezinformací,“ napsal Lipavský na síti X.

Ministři dnes ve svých projevech většinou Rusko tvrdě kritizovali a poukázali na to, že Moskva útočnou válkou proti sousední zemi porušila principy, na nichž OBSE stojí. Jiný tón zvolil podle očekávání například maďarský ministr Péter Szijjártó, který s Lavrovem jednal i bilaterálně. Podle něj je jediným řešením konfliktu jednání o míru, a dodávky zbraní Ukrajině ho jen oddalují.