Nebyl to sice Boeing ani Airbus, "jen" malá Cessna 150, ale i to je svým způsobem úctyhodný výkon. Lotitovi, který se narodil v roce 1950 v Grenoblu přezdívali Monsieur Mangetout, tedy "Muž, který sní všechno". A přezdívka, nebo spíš umělecké jméno, to byla vskutku trefná.

Lotita se totiž narodil s velmi vzácným pika-syndomem, tedy nutkaným pojídáním nejedlých věcí. Na svou "schopnost" přišel už jako dítě – údajně se v devíti letech pustil do střepů ze sklenice, která se mu rozbila v ruce.

Postupně začal zkoušet, co mu tělo dovolí – rodičům údajně ujídal televizi a experimentoval i s hřebíky. Podle vyšetření lékařů a gastroenterologů měl malý Michel mimořádně odolný trávicí systém, velmi silnou výstelku žaludku, střev a do toho ještě silné žaludeční šťávy.

Skoro kilo šrotu denně

Když slyšel verdikt lékařů, rozhodl se v šestnácti letech ze své choroby udělat živnost a jako Monsieur Mangetout objíždět svět. Na svých vystoupeních pravidelně pojídal kovové a skleněné předměty, později přidal i dřevo nebo pneumatiky. Vše si vždy důkladně naporcoval motorovou pilou na malé kousky a zapíjel ropným olejem. Denně tak podle rentgenových snímků dokázal zkonzumovat i devět set gramů kovového šrotu.

Za svou čtyřicetiletou kariéru snědl mimo jiné sedm televizorů, dvě postele, šest lustrů, 18 jízdních kol, 15 nákupních vozíků, přidal pár rakví, počítačů, lyží a zmiňovanou Cessnu 150. Na té hodoval dva roky – mezi lety 1978 a 1980.

Kdyby v roce 2007 nezemřel v pouhých 57 letech z přirozených příčin, jistě by svou sbírku pochutin vesele dál rozšiřoval.