Motání hlavy, bušení srdce nebo záblesky před očima? Nemusí jít jen o únavu či stres. Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) patří kardiovaskulární onemocnění k největším zdravotním hrozbám současnosti a bohužel postihují stále mladší ročníky.

Jedním z nejzákeřnějších problémů je arteriální hypertenze, zvýšený krevní tlak. Lékaři jí říkají tichý zabiják, protože se dlouho projevuje jen nenápadně: občasnou bolestí hlavy, závratěmi, šuměním v uších, krvácením z nosu nebo zrakovými skvrnami. Často ale nemá vůbec žádné příznaky a odhalí se až při běžném měření tlaku u praktika či při prevenci – někdy bohužel až při infarktu nebo mrtvici.

Experti proto varují: výskyt nevysvětlitelné dušnosti, motání hlavy, bolestí na hrudi nebo nepravidelného srdečního rytmu je signálem, že je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Pravidelné měření tlaku a preventivní prohlídky jsou nejjednodušší, ale životně důležitou ochranou srdce a cév.

Kdy se tlak hlásí o slovo a co ho spouští

Vysoký krevní tlak se obvykle poprvé odhalí mezi 40. a 50. rokem života, ale může zaskočit i mladší ročníky. Podle kardiologů jde o onemocnění s mnoha příčinami: část z nich máme v genech, jiné si vytváříme svým životním stylem.

Co zvyšuje riziko:

• Rodinná anamnéza. Pokud měl vysoký tlak jeden z rodičů, riziko u potomků je zhruba dvojnásobné.
• Stárnutí. S věkem cévy ztrácejí pružnost, a tlak se tak snáze zvyšuje.
• Hmotnost a strava. Nadváha, obezita a nadbytek soli patří k nejčastějším spouštěčům.
• Zlozvyky a sedavý život. Kouření, nadměrný alkohol a nedostatek pohybu srdci rozhodně neprospívají.
• Metabolické poruchy. Cukrovka a zvýšený cholesterol oslabují cévní stěny a urychlují rozvoj hypertenze.
• Stres a prostředí. Dlouhodobé napětí, hluk, znečištěné ovzduší či náročná práce mohou také přispívat.

Dobrá zpráva je, že většinu těchto vlivů můžeme ovlivnit. Pravidelný pohyb, vyvážená strava, omezení soli, zanechání kouření a kontrola hmotnosti dokážou snížit pravděpodobnost, že se vysoký tlak vůbec rozvine, a zároveň ulevit srdci i cévám.

Nenechávejte srdci prostor pro překvapení

Vysoký krevní tlak se často hlásí tiše  a právě proto má smysl odhalit rizika dřív, než se projeví první potíže. Lékaři zdůrazňují, že správně provedené preventivní vyšetření dokáže ukázat nejen aktuální hodnoty krevního tlaku, ale i to, zda nejsou v ohrožení srdce, cévy, mozek, ledviny či oční pozadí.

Prevence bez zbytečných překážek

Dnešní preventivní programy jsou mnohem dostupnější než dřív. K základní kontrole tlaku, EKG a konzultaci s lékařem stačí občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny – není potřeba žádné doporučení ani složité potvrzení. Objednat se můžete telefonicky, osobně nebo pohodlně přes on-line rezervační systémy zdravotních pojišťoven.

Kardiologové doporučují:

• do 39 let absolvovat komplexní lékařskou prohlídku aspoň jednou za tři roky,
• od 40 let každoročně.

Pravidelné kontroly jsou přitom kratší a méně náročné než běžná návštěva kosmetického salonu  a mohou zachránit život.

Domácí měření: jednoduchý rituál se silným účinkem

Odborníci radí, aby si každý dospělý pravidelně měřil tlak doma – ideálně dvakrát denně, ráno a večer, ve stejnou dobu. Výsledek by se měl pohybovat do 135/85 mm Hg. Hodnoty si zapisujte, aby měl lékař přehled o vývoji.

Pro spolehlivý výsledek:

• před měřením 5 minut v klidu vsedě,
• 30 minut nekouřit ani nepít kávu,
• nohy mít opřené o zem, paži položenou na stole, manžetu ve výši srdce a ruku uvolněnou,

• opakovat měření minimálně sedm dní před plánovanou lékařskou návštěvou nebo po změně léčby.

Proč se vyplatí jednat včas

Neléčená hypertenze je hlavní příčinou mrtvice, infarktu, srdeční i ledvinové nedostatečnosti. Včasná diagnóza a důsledné dodržování doporučené léčby, pohyb a úprava životosprávy výrazně snižují riziko vážných komplikací.

Srdce miluje pravidelný rytmus péče o sebe

Zdravé srdce není dílem náhody, ale každodenní péče. Odborné studie a doporučení kardiologických společností potvrzují, že základní životní návyky mají největší vliv na prevenci vysokého tlaku, infarktu a mrtvice.

Co funguje nejlépe podle lékařů:

• Dostatek kvalitního spánku. Noční odpočinek je klíčový pro regeneraci cév a regulaci krevního tlaku. Podle výzkumů by měl dospělý spát 7–9 hodin, ideálně ve stejnou dobu.
• Každodenní pohyb. Rychlá chůze, plavání nebo lehký jogging posilují srdeční sval, zlepšují pružnost cév a pomáhají udržet zdravou hmotnost. WHO doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně.
• Rozumná hmotnost a méně soli. Nadváha zvyšuje krevní tlak, sůl zadržuje vodu a zatěžuje cévy. Lékaři radí nepřekračovat 5 gramů soli denně a dát přednost čerstvým potravinám před průmyslově zpracovanými.
• Méně stresu, konec závislostí. Chronické napětí, kouření a nadměrný alkohol zvyšují riziko srdečně-cévních onemocnění. Pomáhá jóga, dechová cvičení, mindfulness nebo pravidelná relaxace.

Podpora, která dává smysl

V Česku běží národní projekt „Dlouhý a aktivní život“, který klade důraz na prevenci. Nabízí bezplatné preventivní prohlídky, poradenství i online nástroje, které pomáhají včas rozpoznat varovné signály srdce a cév. Stačí občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny – není třeba žádná další doporučení.

Mladí srdcem i duší

Pravidelný pohyb, vyvážená strava, kvalitní spánek a kontrola tlaku jsou cestou, jak zůstat zdraví, vitální a mladí nejen navenek, ale i uvnitř. Naslouchejte svému srdci – a ono vám poděkuje dlouhým, aktivním a radostným životem.