Čtenáři a diváci těžce nesou, když autor nechá zemřít jejich oblíbeného hrdinu. Pro nejslavnějšího detektiva na světě si smrt přišla před 132 lety.

Norové během Velikonoc čtou víc detektivních románů než jakýkoli jiný národ. Odkud se tahle tradice vzala?

K sobotnímu večeru neodmyslitelně patří detektivka, zvěstovali kdysi hlasatelé z našich televizních obrazovek krátce před tím, než se odvysílala třeba některá z epizod německého kriminálního seriálu Místo činu. Ten v neděli v plné síle slaví neuvěřitelné padesátiny.

Patří k zásadním figurám literatury a je považován za průkopníka žánru detektivky a klasika hororu. Život měl však Edgar Allan Poe krátký a konec smutný. V sobotu uplyne 210 let od jeho narození.

Notoricky známý případ kolem týrání dětí nově ožil jako grafický román. Takzvaná kuřimská kauza a mediální humbuk kolem ní inspirovaly trojici autorů k vytvoření díla, které je ve výsledku mnohem více, než jen pouhým děsivým thrillerem popisujícím tajemné události a pozadí celého případu.

Milovníky starých filmových detektivek, zvláště pak nezapomenutelných výkonů Jaroslava Marvana v Hříšných lidech města pražského, možná mile překvapí fakt, že proslulý kriminalista Karel Vacátko opravdu existoval. Pocházel z pražských Holešovic a jeho skutečné jméno bylo Josef Vaňásek (1877 až 1938).