Na mapě Spojených států byste ji snadno přehlédli. Nenápadná obec ukrytá v lesích Pensylvánie dnes působí spíš jako zvláštní přírodní rezervace než jako místo, kde se ještě nedávno normálně žilo. Přesto jde o jedno z nejděsivějších a nejpodivnějších městských příběhů moderní historie. Pod zemí tu už více než šedesát let hoří oheň, který změnil prosperující hornické město v téměř opuštěnou krajinu plnou kouře, prasklin a varovných cedulí.

Centralia je dnes symbolem toho, jak jediná zdánlivě banální chyba dokáže postupně zničit celé město a jeho komunitu.

Od uhlí k ohni pod městem

Centralia vznikla v polovině 19. století jako typické hornické město postavené přímo na bohatých ložiscích antracitového uhlí. Právě uhlí bylo po desetiletí jejím zdrojem obživy i prosperity. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovalo čtrnáct dolů, město mělo školy, kostely, hotely, desítky obchodů a přes dva tisíce obyvatel. I když těžba postupně slábla, ještě na začátku šedesátých let šlo o živé místo, kde lidé plánovali budoucnost.

zdroj: Profimedia.cz

V květnu 1962 se ale všechno změnilo. Městská rada řešila problém s přeplněnou skládkou odpadu a zvolila tehdy běžné řešení vypálení odpadu. Oheň se měl udržet pod kontrolou, jenže pod vrstvami odpadu zůstal skrytý otvor vedoucí do starých důlních chodeb. Plameny si rychle našly cestu do podzemního labyrintu a brzy se dostaly k uhelným slojím. Jakmile se uhlí vznítilo, bylo prakticky nemožné oheň zastavit.

Následky se začaly objevovat postupně. Ze země unikal kouř a jedovaté plyny, v domech se šířil zápach, silnice se vlnily a praskaly. Stromy chřadly, půda se místy měnila v popel. Stát Pensylvánie investoval miliony dolarů do pokusů o uhašení požáru, od rozsáhlých výkopů až po zasypávání dolů směsí kamene a vody. Vše selhalo. Oheň se dál šířil pod městem a pomalu, ale jistě měnil Centralia v neobyvatelné místo.

Zlom přišel v roce 1981, kdy se pod nohama dvanáctiletého chlapce otevřel hluboký propad naplněný horkými plyny. Jen díky náhodě a rychlé pomoci přežil. Tehdy už nebylo pochyb, že město představuje vážné ohrožení života.

zdroj: Profimedia.cz

Vystěhování, město duchů a nový druh existence

V osmdesátých letech padlo rozhodnutí, které bylo pro mnoho obyvatel zdrcující. Federální vláda uvolnila desítky milionů dolarů na odkup domů, demolici budov a přesídlení obyvatel. Centralia se měla vyklidit. Většina lidí odešla, ale ne všichni. Někteří odmítli opustit domy, ve kterých se narodili a kde prožili celý život. Následovaly roky soudních sporů, hádek mezi sousedy a postupného rozkladu komunity.

Nakonec stát uplatnil vyvlastnění a z právního hlediska se ze zbývajících obyvatel stali lidé žijící nelegálně ve vlastních domech. Teprve v roce 2013 došlo ke smíru, který posledním rezidentům umožnil dožít v Centralii s tím, že po jejich smrti budou pozemky definitivně převzaty a zbytky města odstraněny.

Dnes zde žije méně než pět lidí. Neexistuje tu běžná infrastruktura, obchody ani služby. Místo hlavní ulice prorůstá les, domy zmizely a zůstaly jen asfaltové cesty vedoucí nikam. Pod zemí se ale stále nachází obrovské množství uhlí a odborníci odhadují, že oheň může hořet ještě dalších dvě stě až dvě stě padesát let. Centralia tak bude nebezpečným místem ještě dlouho poté, co zmizí i poslední obyvatel.

Přesto město nezmizelo z povědomí světa. Naopak. Stalo se magnetem pro turisty, fotografy i dobrodruhy, kteří chtějí vidět kouř stoupající ze země a prázdnou krajinu, kde kdysi stály domy. Výraznou stopu zanechala Centralia i v popkultuře. Její atmosféra inspirovala filmaře při vzniku hororu Silent Hill a objevuje se v knihách, hudbě i dokumentech. Na čas se symbolem města stal i opuštěný úsek silnice Route 61, který umělci proměnili v barevnou galerii graffiti, než byl v roce 2020 zasypán hlínou.

Centralia dnes není jen městem duchů. Je varováním. Připomínkou toho, jak neviditelné nebezpečí pod povrchem dokáže pomalu zničit lidské sídlo a jak těžké je odejít z místa, které člověk považuje za domov. Pod lesem, tichem a opuštěnými cestami tu stále hoří oheň, který píše jeden z nejpodivnějších příběhů moderní Ameriky.