Buňky lidí, kteří trpí cukrovkou 2. typu, ztrácí schopnost reagovat na inzulín, který snižuje koncentraci glukózy v krvi. U medvědů se hladina inzulinu v krvi nemění, ovšem jejich buňky umí zapínat a vypínat rezistenci na inzulín.  

Především se ale ukázalo, že cukrovka nemusí nutně souviset s váhou. Vědci totiž zjistili, že citlivost na inzulin je u medvědů nejvyšší právě v době, kdy rychle tloustnou před zimou. V jejich tukových tkáních se totiž vypíná účinek proteinu PTEN. Výsledkem je, že buňky dál reagují na inzulín i v době, kdy medvědi před hibernací nabývají obézních rozměrů.

"Naše výsledky přinášejí nový dílek do paradigmatu, kde se cukrovka a obezita nachází na opačných stranách metabolického spektra na rozdíl od převládajícího přesvědčení, že spolu souvisí," uvádí jeden z autorů studie Kevin Corbit.

Zajímavé je, že riziko kardiovaskulárních chorob v případě obezity je u lidí s chybějícím genem produkujícím protein PTEN nižší. I u nich se samozřejmě objevují jiná závažná onemocnění včetně rakoviny, ale vědci předpokládají, že se tak děje kvůli snížené úrovni proteinu PTEN v celém těle. Pokud by se vědcům podařilo vypnout ho pouze v tukových tkáních tak, jak to umí medvědi, výsledek by byl unikátní.