Podle nejnovějšího volebnímu modelu STEM by se Pirátská strana dostala do Poslanecké sněmovny s výsledkem 5,5 procenta hlasů a osmi mandáty. Krátce po zveřejnění šetření se konalo sobotní Celostátní fórum Pirátů, na kterém strana potvrdila, že dělá vše pro to, aby skutečně po říjnových volbách v dolní komoře parlamentu zasedla.

Piráti nešetří odhodláním a ambicemi. Je jim vlastní systematický, dalo by se říci firemní přístup k věci zaměřený na efektivitu a dosahování výsledků, kdy je třeba vhodně nastavit procesy k nim vedoucí. Svůj úspěch si chtějí odpracovat, ale ačkoli by veřejnost rádi přesvědčili o tom, že jejich tématem není jen svobodný internet a stahování si filmů, stále zůstávají těmi rozevlátými, osobitými, virtuálnu oddanými a představám o politických stranících se vymykajícími Piráty. Tomu odpovídal i dojem, který budilo jejich víkendové Celostátní fórum.

Sjezd působil spíš jako sraz kamarádů, kteří pracují na společném projektu, navzájem se hecují a snaží se být v tom, co dělají, dobří, než jako sněm politické strany. Snad nejpřesněji lze Pirátskou stranu popsat jako politický start-up svého druhu. Atmosféra se zdá být podobná. Prostředí Pirátů je přátelské, neformální a zčásti uvolněné, ale přitom nasáklé velkou touhou uspět, maximálně motivované, všichni zúčastnění ví, proč dělají, co dělají, a nepochybují o tom, že to má smysl. Zkrátka jdou do toho naplno a chtějí, aby to vyšlo.

Volební stratég

To, co Piráti asi ještě hledají, je rovnováha mezi jistým chaosem, který je do určité míry vlastní jejich naturelu, a zmíněnému efektivnímu a na cíl zaměřenému jednání. Celostátní fórum Pirátů obsahovalo obojí. Sem tam panovaly zmatky a velký hluk, patrné i přes online přenos, ale například zpráva předsedy, kterou na fóru přednesl šéf Pirátů Ivan Bartoš, byla maximálně věcná, zaměřená na vnitřní fungování strany. Působila jako projev někoho, komu jde v první řadě o to, aby seřídil stranický mechanismus tak, aby dosáhl co nejlepšího výsledku.

Řeč to byla spíše technického než politického rázu. Ve srovnání s podobnými projevy jiných předsedů politických uskupení v ní bylo mnohem méně vágních a obecně znějících frází a deklarací, ale zároveň i programového obsahu.

Význam Celostátního fóra Pirátů byl především vnitrostranický, jejich setkání však umožnilo udělat si představu o tom, jaká bude další strategie Pirátské strany v předvolebním období a na co se v následujících měsících zaměří.

Strana dokončuje svůj volební program, který má být rozdělený do patnácti kapitol podle jednotlivých ministerských rezortů. Hotový by měl být v dubnu, klíčová ale bude prezentace Pirátů a jejich programu navenek. Tento úkol stojí před producentem a expertem na marketing Jakubem Horákem, kterého si Piráti vybrali jako stratéga své volební kampaně.

Horák má v této oblasti bohaté zkušenosti, ví, jak svět reklamy a politického marketingu funguje, jakým způsobem se vyvíjí a jak ho učinit efektivnějším. Stejně tak si uvědomuje slabiny a přednosti Pirátské strany. Piráti jsou sexy a mají potenciál využít v kampani velké množství dobrovolníků.

Strana především musí změnit to, jak je vnímaná běžnými lidmi na ulici, co se jim vybaví, když se řekne "Pirátská strana". Právě tímto směrem chtějí Piráti spolu se svým volebním stratégem nasměrovat své síly. Mají pravdu, že bez toho není možné uspět, a to zvlášť pokud je jejich cílem získat ve sněmovních volbách deset procent hlasů.

Velká šance

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny přitom Piráti obdrželi jen 2,66 procenta hlasů, aby naplnili svoji desetiprocentní ambici, museli by oslovit voliče, kteří doposud o jejich volbě vůbec neuvažovali a měli je za omladinu, které jde pouze o legalizaci marihuany a svobodné stahování z internetu. Různé skupiny voličů musí vědět, co jim volba Pirátů přinese.

Podle nového volebního manažera Pirátů Štěpána Štrébla, který v minulosti pracoval v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), jsou Piráti strana, jež by měla být zajímavá pro většinu voličů a která by se měla prezentovat jako seriózní subjekt, jímž je. Štrébl zdůrazňuje, že Piráti jsou plnohodnotná, liberálně smýšlející politická strana s kvalitním středovým programem. Jestli ho Piráti opravdu mají, budou muset teprve prokázat.

Jejich působení například v zastupitelstvu hlavního města Prahy lze hodnotit jako úspěšné, ale zda mají komplexní středový program a lidi, kteří ho dovedou prosazovat, na tom ukázat nešlo. Jejich koketování s Vlastimilem Tlustým v tomto ohledu vzbuzuje spíše pochybnosti. Stejně tak to vypadá, že pokud Piráti nakonec uspějí, bude to v první řadě zásluha toho, v čem jsou tradičně dobří (důraz na transparentnost, soukromí, právní stát, svobodu informací či e-government), v kombinaci s tím, že se jim to díky politickému marketingu podaří prodat.

Vysoké cíle, které si Piráti kladou, vzbuzují pozornost, podobně třeba i nasazení Jakuba Horáka. Na rozjezd to není špatné, předvolební kampaň Pirátů jako taková přitom začne až na začátku května. Z různých malých stran, které se doposud pohybovaly pod pětiprocentní hranicí, mají Piráti zřejmě největší šanci se do sněmovny skutečně dostat.

Nabídka, která se neodmítá 

Největší zkouškou ovšem bude faktická práce v dolní komoře a možné koaliční vyjednávání. Piráti se velmi snadno mohou ocitnout pod tlakem, aby vstoupili do vlády a umožnili vznik koalice, která se jim sice nebude moc líbit, ale pořád bude lepší než jiné nabízející se varianty.

Zatím je brzy na to spekulovat o možných scénářích. Sami Piráti si však uvědomují, jak moc záleží na tom, jak bude vypadat její případná sněmovní reprezentace, aby její potenciální poslanecký klub držel po hromadě, neděly se excesy a strana překonala častý problém svých předchůdkyň, které se sice do sněmovny dostaly, ale po jednom volebním období z ní zase vypadly a svůj úspěch už nezopakovaly.

Pro Piráty by bylo nejlepší držet se své ozkoušené praxe z pražského magistrátu, kde poctivě pracují z opozičních lavic a jsou dokladem toho, že i z nich je možné ledasčeho dosáhnout. Dávají tak o sobě vědět, zároveň si velmi pečlivě hlídají svou transparentnost a dbají na to, aby se do ničeho nezapletli a nebylo jim co vytknout. Pro etablování strany a z dlouhodobého hlediska je takový přístup ideální. Otázka je, zda jim bude dopřán i na úrovni Poslanecké sněmovny.

Politická strana usiluje o podíl na moci, pokud Piráti dostanou nabídku být ve vládě, jejíž součástí bude také řada programových ústupků z druhé strany, bude těžké ji odmítnout. I přes zmíněné pochybnosti se Pirátská strana zdá být stále více připravená na to zasednout ve sněmovně, ale zvládne i to, když se stane vládní stranou?

Také na to by Piráti měli v předvolebním období myslet a dopředu deklarovat, jaké jsou nepřekročitelné podmínky, kdy do vlády nevstoupí, a těch se následně, pokud taková situace nastane, pevně držet a necouvnout z nich ani o píď. Piráti hrají o hodně, to hlavní se však ukáže, až proniknou do sněmovny.

Jeden úspěch stranu nedělá, zásadní je obstát opakovaně a stát se pevnou součástí české politiky na nejvyšší úrovni.