Dnes je úterý 24. května 2022., Svátek má Jana
Počasí dnes 24°C Bouřky

Markéta z Connaughtu patřila k nejkrásnějším princeznám Evropy, její smrt Švédy zdrtila

Markéta z Connaughtu patřila k nejkrásnějším princeznám Evropy, její smrt Švédy zdrtila
Markéta z Connaughtu se synem | zdroj: Profimedia.cz

Markéta z Connaughtu, vnučka královny Viktorie, našla nový domov i lásku na chladném severu. Manželství se švédským princem Gustavem Adolfem prý bylo šťastné a vzešlo z něj pět potomků. Princezna bohužel zemřela předčasně - a Švédy to velmi zarmoutilo. Šlechtična, která byla považována za jednu z nejkrásnějších evropských princezen své doby, se narodila před 140 lety.

Margaret neboli Markéta přišla na svět 15. ledna 1882 v královské rezidenci Bagshot Park jako dcera prince Artura, vévody z Connaughtu a Strathearnu, který byl sedmým potomkem královny Viktorie, a princezny Luisy Markéty Pruské. Ta pocházela z královské rodiny Hohenzollernů.

Markéta se narodila jako nejstarší ze tří dětí, měla ještě o rok mladšího bratra Artura a sestru Patricii narozenou v březnu 1886. Markéta v dětství získala přezdívku Daisy. V červenci 1893 také byla jednou z družiček na svatbě svého bratrance, budoucího krále Jiřího V. a Marie z Tecku, prarodičů nynější britské královny Alžběty II.

Markéta vyrostla v půvabnou mladou dámu, ona a její mladší sestra Patricie byly považovány za nejhezčí princezny tehdejší Evropy. Její strýc, budoucí král Edward VII., chtěl, aby se jeho oblíbená neteř přivdala do některé z evropských královských rodin, a tak to nakonec také dopadlo. S Markétou prý původně počítala portugalská královská rodina (a Markétina rodina také v roce 1905 portugalský dvůr navštívila), princezna ale nakonec zamířila do Skandinávie. A to za lehce kuriózních okolností.

Láska na první pohled

Markéta s příbuznými totiž z Portugalska zamířila do severní Afriky. A právě v Káhiře se setkala s princem Gustavem Adolfem, budoucím králem Gustavem VI. Adolfem. Pohledný princ, o 10 měsíců mladší než britská princezna, byl původně zvažován jako partie pro mladší Patricii, během schůzky, na níž byly přítomny obě sestry, však mezi Markétou a korunním princem přeskočila jiskra. Gustav Adolf třiadvacetiletou princeznu požádal ještě v Káhiře o ruku. Uspěl.

Nabídka sňatku potěšila i Markétiny rodiče, především se však začal rodit šťastný vztah. Svatba mladého páru se odehrála už v červnu téhož roku v kapli svatého Jiří ve Windsoru. Líbánky novomanželé strávili v Irsku a v červenci odjeli do Švédska.

profimedia-0117372552 Svatba princezny Markéty a korunního prince Gustava Adolfa se konala 15. června 1905 | zdroj: Profimedia.cz

Jejich prvním dítětem byl syn pojmenovaný po otci. Přišel na svět už v dubnu následujícího roku a po něm se Markétě a Gustavu Adolfovi narodily ještě čtyři další děti - princ Sigvard v červnu 1907, princezna Ingrid (pozdější dánská královna) v březnu 1910, princ Bertil v únoru 1912 a posledním narozeným potomkem páru byl na sklonku října 1916 Karel Jan. Markéta, jíž se ve Švédsku říkalo Margareta, své děti zbožňovala, trávila s nimi čas a odmítala představu, že by péči o ně a jejich výchovu měly mít na starost chůvy.

Markétin přístup k rodinnému životu vyhovoval i jejímu manželovi, který v dětství zažil přísnou výchovu a spoustu disciplíny.

profimedia-0117372552 Markéta s dětmi | zdroj: Profimedia.cz

Vedle péče o rodinu se však princezna věnovala i povinnostem vyplývajícím z jejího postavení. Krátce po příjezdu do Švédska se naplno pustila do studia tamní kultury a jazyka, během dvou let se prý dobře naučila švédsky. Často také jezdila inkognito po zemi, aby víc poznala tamní život. Zatímco v počátcích svého působení ve Švédsku byla považována za poněkud suchopárnou (což lze pochopit vzhledem ke změně, jíž čelila), postupně se uvolnila, čemuž prý dost pomohla i její vášeň pro sport. Markéta milovala lyžování, bruslení, ale i tenis či golf.

Zajímalo ji také umění, jejím oblíbencem byl impresionista Claude Monet. S manželem i dětmi se věnovala také péči o park a zahradu ve svém bydlišti, paláci Sofiero ve Skánii, který manželé dostali jako svatební dar. O úpravách zahrad dokonce vydala dvě knihy doplněné vlastními ilustracemi a fotografiemi. Výtěžek šel na dobročinné účely. Po počátečním opatrném rozjezdu si princezna nakonec Švédy získala a byla velmi oblíbená.

Za první světové války bylo Švédsko neutrální, po část válečného konfliktu však bylo tamní vedení proněmecké a až později se přiklonilo na stranu Dohody.

Proněmecká byla – nepřekvapivě – také Markétina tchyně královna Viktorie, rodem bádenská princezna. Markéta naopak sympatizovala se státy Trojdohody. Korunní princezna také podporovala Červený kříž, pomáhala válečným zajatcům, především Britům, uvězněným v různých evropských zemích a působila i jako prostřednice pro rodiny rozdělené válkou. Pomáhala například předávat soukromé dopisy. Organizovala i sbírky pro nemajetné a na konci války také podpořila svého muže, který prosazoval moderní reformy, s nimiž měli její korunovaní tchán a tchyně problém.

profimedia-0278187063 Princezna Markéta a princ Gustav Adolf s jedním z jejich dětí | zdroj: Profimedia.cz

Královnou se však Markéta nikdy nestala, neboť v sobotu 1. května 1920 jako velmi mladá zemřela. Nějaký čas předtím prodělala spalničky, podle některých zdrojů to byly plané neštovice, v jejichž důsledku ji trápily problémy s uchem. Nakonec podstoupila zákrok kvůli zánětlivému onemocnění spánkové kosti. Už několik dní před svou smrtí trpěla bolestmi v obličeji a absolvovala další zákrok, situace se však nelepšila a infekce postupovala. V pátek v noci už na tom byla velmi špatně a nakonec ji zabila sepse. Bylo jí pouhých 38 let a byla v osmém měsíci těhotenství. V její rodné Británii prý později kolovaly drby, že byla princezna ve svém druhém domově nešťastná.

Princeznu Markétu pohřbili podle přání, které sepsala už v roce 1914, ve svatebních šatech s vlečkou, s růžencem v dlaních, v jednoduché dubové rakvi z anglického dřeva. Chtěla také, aby ji přikryli švédskou a britskou vlajkou, a nepřála si, aby byla její rakev vystavena na veřejnosti. Mimochodem, v loňském roce byla v královském paláci ve Stockholmu otevřena výstava věnovaná této oblíbené princezně.

profimedia-0278379008 Svatba Gustava Adolfa a Luisy Mountbattenové se konala v listopadu 1923 | zdroj: Profimedia.cz

Ovdovělý Gustav Adolf se znovu oženil na podzim roku 1923. Vzal si opět Britku, tehdy čtyřiatřicetiletou Luisu Mountbattenovou, která byla pravnučkou královny Viktorie. Luisa ve Švédsku strávila nějaký čas už během války a v roce 1923 přijel Gustav Adolf pro změnu do Británie, kde se začal Luise dvořit. Mladá žena sice dříve prohlašovala, že si nikdy nevezme vdovce nebo (budoucího) krále, nakonec ale nabídku přijala.

Vzali se 3. listopadu v královské kapli Svatojakubského paláce v Londýně a měli spokojené manželství. Luisa se stala nevlastní matkou pěti dětí. V roce 1925 porodila mrtvou dceru a další děti už nepřišly. Právě Luisa však nakonec stanula po boku Gustava Adolfa jako švédská královna. Korunní pár nastoupil na trůn až v roce 1950.

Luisa zemřela v roce 1965, Gustav IV. přežil svou druhou ženu o osm let. Nástupcem Gustava IV. Adolfa se stal jeho tehdy sedmadvacetiletý vnuk Karel Gustav, který je jako Karel XVI. Gustav v čele Švédska i v současnosti. Nejstarší syn Gustava Adolfa a Markéty totiž zemřel v roce 1947 při leteckém neštěstí. Ostatní děti se dožily vysokého věku.

Zdroje:
Vlastní, Wikipedia.org, royalcentra.co.uk