Brnabičová, která studovala v USA a Velké Británii, vyvolala kvůli své lesbické orientaci velké pozdvižení už loni, kdy byla pověřena řízením ministerstva veřejné správy a místní samosprávy. Kdo by to byl čekal, že silný muž srbské politiky Vučić bude svým rozhodnutím ještě více provokovat patriarchální společnost této balkánské země, zdejší mocnou pravoslavnou církev a část své vlastní vládní strany? Jde koneckonců o zem, kde pravoslavný patriarcha označil povodně v roce 2014 za boží trest za homosexualitu.

Vučiče k rozhodnutí možná vedly tři důvody

Proč prezident takové riziko podstupuje? Jednak proto, že bezpartijní Brnabičová je absolutně loajální. Post srbského prezidenta je sice do značné míry spíše reprezentativní, Vučić ale bude schopen ovládat vládu přes Srbskou pokrokovou stranu (SNS), která má většinu. Někteří analytici proto naznačují, že premiérka (případně premiér) bude pouhou prezidentovou loutkou.

Dalším důvodem je to, že Brnabičová je reformátorka se skvělou pověstí. Jako ministryně prosadila reformy srbské správy, díky nimž Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytl zemi půjčku ve výši 1,2 miliardy eur (přibližně 31 miliard Kč).

Premiérka by se tak podle prezidenta měla soustředit především na ekonomiku a záležitosti týkající se MMF a Světové banky. Očekává se také, že Brnabičová zlepší vztahy země s Kosovem a prosadí potřebné reformy v oblasti justice a zabezpečí práva menšin. Zároveň ji však čeká nelehký úkol balancování vztahů mezi starými spojenci Ruskem a Čínou a srbským největším obchodním partnerem EU a NATO.

A zatřetí: Její jmenování je silným symbolickým poselstvím adresovaným Evropské unii,  navíc v době, kdy Rusko ve snaze zachovat si v regionu vliv vyvíjí na Srbsko silný tlak. Vučić přitom už dříve slíbil, že v rámci snah přiblížit se k členství v EU podpoří práva homosexuálů. Jmenování nezávislé političky do čela kabinetu označil za "těžké rozhodnutí, které učinil v zájmu Srbska a jeho občanů".

Nominaci Brnabičové musí ještě příští týden schválit parlament. Překvapivý krok by tak pro Vučiče zvyklého na úspěch mohl být ještě nebezpečný. Pokud totiž Brnabičová nezíská podporu parlamentu, budou se v Srbsku konat předčasné volby, jak oznámili představitelé vládnoucí konzervativní strany.

V srbském parlamentu je 250 křesel, přičemž Brnabičová potřebuje nejméně 126 hlasů, aby se stala premiérkou. Po schůzi, která se s představiteli konzervativní strany konala za zavřenými dveřmi, Vučić prohlásil, že "vše bude v pořádku", byť ji někteří koaliční partneři odmítají podpořit.

Hlásit se otevřeně k homosexuální orientaci již není ve světové politice nic výjimečného

Třebaže Brnabičová byla první členkou srbské vlády, která se k homosexuální orientaci otevřeně přihlásila, ve světě takový krok není již ničím neobvyklým. Takovým odvážným politikům totiž pak následně nehrozí případné vydírání ze strany vnitrostranických rivalů nebo politických oponentů.

Ať už jde o berlínského primátora Klause Wowereita, zesnulého německého ministra zahraničí a vicekancléře Guida Westerwelleho, islandskou premiérku Jóhannu Sigurdardóttirovou, zavražděného krajně pravicového nizozemského politika Pima Fortuyna, britského konzervativního poslance Mika Freera, starostu polského Slupska Roberta Biedroně, bývalého belgického premiéra Elia Di Rupa, hongkongského poslance Raymonda Chana nebo někdejšího pařížského starostu Bertranda Delanoëa.

Čeští politici se ke své homosexuální orientaci přímo a otevřeně zpravidla nehlásí. Výjimkou je třeba předseda klubu zastupitelů ČSSD v Praze 4 Petr Horálek, bývalý první nezávislý senátor Václav Fischer nebo někdejší mluvčí Hradu Martin Krafl. Bývalý ministr dopravy Gustav Slamečka se 'přiznal' poté, co jej za gaye označil odborářský šéf Jaromír Dušek, a letos v březnu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová prohlásila, že LGBT komunita je i její komunita.