Debata o tom, že náš volební systém do Poslanecké sněmovny je nespravedlivý vůči malým stranám, a naopak zvýhodňuje ty velké, se u nás vede dlouho a opakovaně se vrací. Aktuálně na to upozorňují Piráti.

Poukazují na to, že čím menší strana, tím v celostátním měřítku potřebuje na zisk jednoho mandátu v dolní komoře větší počet hlasů. Hnutí ANO tak v minulých volbách na jeden mandát stačilo pouhých 19 232 hlasů, u lidovců to už bylo 29 364 a u Starostů a nezávislých dokonce 43 692.

Pirátská strana se odvolává na to, že přímo v naší ústavě se píše, že volby do sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení. Piráti by proto rádi volební systém upravili tak, aby, jak uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík na svém facebookovém profilu, se zajistilo "skutečně poměrné rozdělení mandátů mezi volební strany".

Převeliké bezpráví

Piráti nejsou jediní, komu se současný volební systém nelíbí a komu by vyhovoval více poměrný přepočet na mandáty. Žádný div, že si na něj stěžují také Starostové a nezávislí. Loni v prosinci dokonce 21 senátorů a senátorek za hnutí STAN, ale také za TOP 09, KDU-ČSL a nezávislí, proti němu podalo stížnost k ústavnímu soudu.

Na první pohled to vypadá jako do očí bijící nespravedlnost. Proč by hnutí ANO mělo mít s necelými 30 procenty hlasů 39 procent mandátů a Starostové a nezávislý s pěti procenty jen tři procenta mandátů, jak tvrdí Piráti? Ve skutečnosti ale záleží na tom, co od volebního systému chceme a čemu dáme přednost. Co působí jako převeliká křivda, může mít i svoji logiku a hlubší smysl.

Přizpůsobit volební systém tomu, aby počet hlasů odpovídal počtu mandátů, se jistě dá. Takový přepočet by byl spravedlivější, menší strany by byly spokojené a neměly by pocit, že se jim děje bezpráví. Tedy pokud by se časem nestaly velkými, pak by možná změny litovaly.

V první řadě je však dobré vědět, že snaha o skutečně poměrný systém má také své stinné stránky. Větší poměrnost je vykoupená obtížnějším sestavováním vládních koalic, protože mandáty jsou zkrátka více rozdrobené. Důležité je tak nalézt rovnováhu mezi poměrností systému a nutností tvořit koalice a akceschopné vlády.

Volební reforma z dílny opoziční smlouvy  

Ústavní soud proto už v minulosti dal najevo, že například pětiprocentní hranice nutná pro vstup do sněmovny není v rozporu se zásadami poměrného zastoupení. Určité prvky, které mírní to, aby zastoupení stran v dolní komoře bylo čistě reprezentativní, jsou přijatelné. Nesmí se však stát, aby v poměrném systému bylo tolik většinových prvků, že se poměrný systém promění v pouhou formalitu.

To byl případ volební reformy z dílny ODS a ČSSD z roku 2000, kterou ústavní soud z tohoto důvodu posléze zrušil. V roce 2002 tak byla přijata současná úprava, která, přestože malé strany nediskriminuje tolik jako ta opozičně-smluvní, není vůči nim tak příznivá ve srovnání s tou původní, platnou před rokem 2000.

Současný stav, přestože se to nemusí zdát, přispívá ke vzniku stabilních vlád tím, že posiluje větší strany. Zároveň ale volební systém není všespásný, nakonec je mnohem méně důležitý, než se mu obecně přisuzuje. Podstatnější je počet stran ve sněmovně, jejich koaliční potenciál, vzájemné vztahy a také jejich schopnost udržet pohromadě poslanecký klub a nerozpadnout se.

Zaběhnutý a předvídatelný 

Zvlášť v situaci, kdy ve sněmovně máme devět politických stran a hnutí, by naprostá poměrnost volebního systému, a to i při zachování pětiprocentní hranice nutné pro získání sněmovních mandátů, vedla k tomu, že by sestavení stabilní vlády bylo ještě obtížnější. A vzhledem k tomu, že ani půl roku po volbách vládu nemáme, je vidět, jak těžké je to už teď.

Stačí si představit, jak by vypadalo zastoupení jednotlivých stran ve sněmovně dnes, kdyby bylo opravdu poměrné. Pokud mandáty zaokrouhlíme, dostaneme se k tomu, že by vítězné hnutí ANO mělo namísto 78 mandátů jen 63. To by ale znamenalo, že by dramaticky ubylo možností, jak sestavit vládní koalici.

Hnutí ANO a ODS by tak dohromady neměly 103 mandátů, nýbrž 87. Koalice ANO, ČSSD a lidovců by místo současných 103 mandátů měla jen 91 a uskupení ANO, sociálních demokratů s podporou KSČM by nemělo 108 mandátů, ale pouze 96. Ze současných variant, které jsou ve hře, by tak zbyla jen ta, jež počítá s ANO, komunisty a Okamurovou SPD. Místo 115 mandátů by však měli pouze 103.

Buď máme Poslaneckou sněmovnu, která je víceméně přesným překlopením toho, kolik jednotlivé strany získaly hlasů ve volbách, nebo máme volební systém, který ty úspěšnější odmění, a tím umožní o něco snadnější vznik vlády a vládní koalice. Záleží na tom, čemu dáme přednost.

Nevíme, s jakým konkrétním návrhem Piráti přijdou, respektive na jaké variantě přepočtu se s ostatními stranami dohodnou. Každopádně všechno má svoji cenu a své výhody a nevýhody. A pokud něco funguje šestnáct let a je to zaběhnuté a předvídatelné, je otázka, zda to měnit.