Britové ve čtvrtek v předčasných volbách rozhodují o složení parlamentu, potažmo o premiérce/premiérovi a o vládě. Jsou to volby s nejistým výsledkem. V ostrovní monarchii bývají přirovnávány k ruletě.

Odpovědi na následující otázky shrnují to hlavní, co potřebujete vědět o britských volbách:

Koho a jak Britové volí?

Poslance Dolní sněmovny. Je jich 650, stejně jako volebních obvodů.  To znamená, že k většině ve sněmovně je nutných 326 poslanců.

Volby jsou většinové, jednokolové. Ten, kdo v obvodu dostane nejvíc hlasů, je na pět let zvolen poslancem.

Proč volí už po dvou letech?

Premiérka Theresa Mayová si chtěla upevnit postavení, získat víc křesel v Dolní Sněmovně, aby mohla snáz vyjednávat o odchodu z Evropské unie. Jejím cílem bylo také získat víc času – celých pět let do příštích řádných voleb (původně měly být další volby v roce 2020). Během této doby by mohla zvládnout ekonomickou smršť, která po odchodu z Evropské unie v zemi nepochybně propukne.

"Chceme udělat z brexitu úspěch. Proto potřebujeme všeobecné volby a potřebujeme je teď," prohlásila premiérka v dubnu, když oznamovala národu své rozhodnutí.

Kdo jsou hlavní aktéři voleb?

Theresa Mayová, vůdkyně konzervativců, která obhajuje premiérské sídlo v londýnské Downing Street č. 10. Je toautoritářská, tvrdohlavá a nekompromisní premiérka. Chystá se vytvořit globální Británii, která bude vést Commnwealth a obchodovat s celým světem. Slibuje, že v Británii omezí počet imigrantů.

Jejím vyzyvatelem je Jeremy Corbyn, vůdce opozičních labouristů, socialista a soudruh ze staré školy. Říká se mu příznačně rudý Corbyn. Chce znárodňovat železnice a energetické sítě (což by mu v Evropské unii neprošlo), víc zdanit bohaté, zvýšit minimální mzdu a zavést maximální mzdu. Slibuje investice do zdravotnictví a sociální péče.

Oba v kampani ujišťovali, že udělají Británii "znovu bezpečnou" – volby následují pět dnů po teroristickém útoku v centru Londýna.

Kdo je favoritem?

Theresa Mayová a konzervativci, jinak nazývaní toryové. Když premiérka v dubnu volby vyhlásila, průzkumy naznačovaly její jasné vítězství. Jenže potom začala ztrácet.

Vítězství Mayové, byť už ne suverénní, věští i poslední průzkumy těsně před volbami. Není ale zřejmé, zda vládní strana udrží většinu v Dolní sněmovně.

Rozptyl průzkumů je značný. Sonda agentury YouGov dává konzervativcům 302 křesel ve sněmovně (teď drží 330). Labouristé mají získat 269 poslanců. Institut ICM předpovídá pro konzervativce 373 křesel, pro labouristy jen 199.

Poměřovány procenty, vedli konzervativci před labouristy jen o jedno až pět procentních bodů. Jenže celková procenta ve většinovém systému, v němž vítězové v jednotlivých okrscích "berou vše", nemusí být rozhodující.

Ostatní strany (Liberální demokraté, UKIP, Skotská národní strana a další) jsou v těchto volbách jen do počtu. Případně do koalice.

Co když nikdo nezíská většinu?

Pokud nebude mít Konzervativní strana většinu, může zkusit koalici s liberály. Pro Mayovou ale může těsné vítězství znamenat porážku. Premiérem by se v takovém případě mohl stát někdo jiný z konzervativců.

Kdyby vyhrál Corbyn a neměl 326 poslanců, měl by možnost vytvořit koalici s levicově orientovanými skotskými nacionalisty, nebo vládnout s jejich podporou. Většina britských analytiků však předpokládá, že bez většiny půjdou Britové brzy k dalším předčasným volbám.

Čím jsou volby důležité?

Nahlíženo z Česka zejména tím, že strana, která je vyhraje, potažmo její vůdkyně/vůdce, rozhodne o podmínkách, za kterých Británie opustí Evropskou unii. Pro připomínku, obyvatelé ostrovní monarchie si odhlasovali odchod z bruselského společenstva v referendu pořádaném loni v červnu.

Pro nynější volbu Britů jsou určující zejména názory kandidátů na chřadnoucí britskou ekonomiku, kterou sužuje nízká produktivita a mizivý růst (pod 0,2 procenta) i na upadající a přitom stále dražší zdravotnictví. Ostrovany přirozeně zajímá i to, jak je příští vláda bude chránit před teroristy.

… a čím jsou zajímavé pro Čechy?

Česko ovlivní zejména to, jaký brexit Britové vyjednají. V každém případě však po odchodu Britů z unie ztratíme.

Konzultační firma Deloitte odhaduje, že vystoupením Británie z unie bude česká ekonomika v dlouhodobém výhledu přicházet o 3,7 až 10,4 miliardy korun ročně. Komerční banka upozorňuje, že brexit může Česko připravit o 38 miliard korun z evropských fondů, protože Spojené království je po Německu druhým nejvýznamnějším přispěvatelem do společného rozpočtu unie

Kdo může volit?

Britští občané starší 18 let, ale i občané Irska, 52 států Společenství národů (Commonwealthu) – například Austrálie, Indie a Kanady – a zámořských území – Bermud, Gibraltaru a Falkland, za podmínky, že v Británii dlouhodobě žijí.

Celkem může svůj hlas pro nebo proti členství Británie v unii dát na milion lidí, kteří nemají britské občanství. Britové, kteří žijí v zahraničí déle než 15 let a po tuto dobu se neregistrovali k žádným volbám, zase hlasovat nemohou.

Komu dá hlas královna?

Britové od královské rodiny očekávají, že se nebude zaplétat do politiky a vůči stranám zůstane neutrální. Alžběta II., její manžel a děti proto nevolí, byť jim to zákon nezapovídá. Panovnice také neradí poddaným, pro koho mají hlasovat. Před volbami důstojně mlčí, zpravidla v kloboučku a rukavičkách. V této činnosti je dokonalá a elegantní.

Pokud by Alžběta hlasovala, patrně by nedala hlas zapřisáhlému republikánovi a odpůrci monarchie Corbynovi a labouristům. Corbyn proti ceremoniálním zvyklostem před panovnicí nepoklekl, když ho před dvěma lety jmenovala do Privy Council, svého poradního sboru.

Kdy bude znám výsledek voleb?

Hlasuje se od sedmi hodin ráno tamního času (osm ráno SELČ). Volební místnosti budou uzavřeny v jedenáct hodin večer SELČ. V Británii tou dobou bude o hodinu míň. Poté začne sčítání hlasů. Na základě zkušeností z minulých voleb se dá předpokládat, že výsledek bude znám v pátek zhruba dvě hodiny po půlnoci SELČ nebo po páté ráno. Záleží na tom, jak těsný bude výsledek.

Co bude následovat?

Ještě v pátek pozve královna do Buckinghamského paláce šéfa vítězné strany, požádá ho, aby vytvořil vládu a řídil ji. Už na 13. června je plánováno ustavující zasedání dolní sněmovny kde poslanci složí slib. Šest dnů poté přečte královna v parlamentu programové prohlášení vlády. Slovo od slova. Nic nevynechá, ani neřekne slovo navíc.

Na stejný den je naplánováno první jednání o podmínkách brexitu. Podle lisabonské smlouvy by rozvodové řízení mělo trvat nejdéle dva roky. Pokud do té doby dohoda nebude, Británie odejde bez ní.

Takže – ať už s Mayovou, Corbynem, anebo někým třetím – goodbye ostrované.