Magazín

Někteří už byli ve svých "slavných" branžích hvězdami, jiní zatím velmi mladí a to nejlepší z kariéry teprve čekalo. Všichni se však nějakým způsobem zapojili do války či odboje. Připomeňte si desítku velkých hvězd aktivních ve válečných časech. Někteří vás možná překvapí...

Když jde o peníze a byrokracii, jde vlastenectví stranou. Spojené státy zažily loni rekordní počet lidí, kteří odevzdali vládě svůj pas. Dobrovolně se amerického občanství vzdalo 3415 lidí, což je 15krát víc než v roce 2008. A letos budou čísla ještě vyšší, podle CNN Money svůj pas odevzdalo jen během posledního čtvrtletí 1426 Američanů. Vede je k tomu příliš složitý daňový systém i to, že Spojené státy jako jedna z mála zemí vyžadují placení daní od všech Američanů - bez ohledu na to, kde si peníze vydělali, nebo kde žijí.

Platíte v supermarketu šest rohlíků kartou a pokladní nadává ještě víc, než kdybyste jí podávali tisícovku? Ve Švédsku by se na vás naopak mohli dívali divně, pokud byste chtěli platit hotově. Platební karty jsou v zemi tak oblíbené a využívané, že je Švédsko na cestě k tomu, aby hotovost úplně zrušilo. Jako první země na světě, píše server Qz.com.

Když přišel ředitel marketingu společnosti Starbucks Howard Schultz s myšlenkou, že by se v prodejnách kávy Starbucks měla káva i servírovat, jeho nadřízeným se ta myšlenka příliš nelíbila. Schultz musel firmu opustit a uskutečnit to mimo ni. Její zakladatelé mu přitom dokonce finančně vypomohli. Netrvalo dlouho a Schultzovu podnikání se začalo natolik dařit, že Starbucks koupil.

Když Jean-Claude Juncker před rokem usedl do křesla šéfa Evropské komise, sliboval nové začátky. Vyhrneme si rukávy a dáme se do práce, vymeteme zatuchlé, temné kouty bruselské politiky. Po roce jeho vládnutí lze jen těžko říct, zda své sliby plní. Do povědomí unijních občanů se už ale jednoznačně zapsal. Nikoli však politickými počiny, ale "přítulností na vrcholné úrovni". Říkejme tomu pracovně "junckerování". 

Poslední zamávání, poslední zpráva. Líbám, uvidíme se. A pak jen bolest a slzy. Pád Airbusu 321 na Sinaji se zapíše do ruské historie jako vůbec nejhorší letecká tragédie. Pro příbuzné obětí zůstane 31. srpen 2015 navždy nejstrašnějším dnem v jejich životech. 

V Turecku se během jednoho roku už podruhé konají volby. A přestože se štědré volební sliby snaží evokovat prosperující budoucnost, realita je jiná: žádný ze dvou nejpravděpodobnějších volebních scénářů pro zemi není dobrý. Ani pro Evropu.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že sovětské časy měly něco do sebe. Alespoň co se týče nedostatku "tučné", nutričně výživné stravy. Aspoň pak lidé tolik netloustli. Obezita sice není něco, co bychom poznali až po revoluci, v takovém Kazachstánu se s ní ale setkávají – alespoň tedy v takové míře – poprvé. Když kazašské tradiční jídlo a sovětské jídelny ve městech nahradily fast-foody amerického střihu, v zemi se zrodila "první generace s obezitou".