I když se to může zdát zvláštní, karetní transakce jsou ve Švédsku tak časté, že hotovost jednoduše mizí z oběhu. Kartou jde totiž platit v podstatě vše - včetně párku v rohlíku u pouličního stánku nebo jízdenky u řidiče. A když ne kartou, tak alespoň mobilem. Platba papírovými bankovkami naopak vyvolává nedůvěru - ještě větší než třeba ve Spojených státech. 

Niklas Ardvisson, profesor na stockoholském KTH Royal Institute of Technology, tvrdí, že lidé platí bezhotovostně čtyři z pěti nákupů a Švédsko je tak prý jen krok od toho, aby "cash" zrušilo úplně.

Podle Ardvissona za tak velkou oblíbeností karetních transakcí stojí nejen nové technologie a rozšíření platebních terminálů mezi obchodníky, ale i vláda. Ta svými tvrdým postojem dává občanům pocit bezpečí, že nedojde ke zneužití jejich údajů a nikdo jim tedy konta nevysaje.

Jeho předpovědi se ale týkají spíše vzdálenější budoucnosti. Podle Evropské centrální banky bankomaty ve Švédsku samotou netrpí, jsou stále využívané, což jednoznačném soumraku hotovosti nenasvědčuje. Z průzkumu Riksbank také vyplývá, že 41 procentům je stále ještě příjemnější platit částky do 100 švédských korun (necelých 300 Kč) penězi.

Advirsson ale i tak předpokládá, že do několika let se bude bezhotovostně platit téměř vše. "Stockholm zakázal platit za veřejnou dopravu hotově. S klesajícím oběhem hotovosti také klesl počet bankovních loupeží, počet ozbrojených přepadení se dostal na třicetileté minimu," uvádí příklady, jak se dopady měnové politiky mohou pozitivně projevit.

Jenže už se tolik nemluví o tom, co by se stalo, kdyby najednou platební terminály zkolabovaly. Navíc v době, kdy většina peněz na světě existuje jen jako virtuální čísla - a často z účtů odejdou hned, jak dorazí - může vláda dělat vše možné, ale internetové kriminalitě do budoucna zabránit stejně nedokáže. 

A nesmí se zapomínat ani na důchodce, kteří většinou nejsou příznivci platebních karet a raději vše - i vysoké částky - platí v hotovosti. To platí nejen v Česku, ale i ve Skandinávii. 

I přes své předpovědi tak ani Advirsson sám nevěří, že se Švédsko jednou stane zcela bezhotovostní zemí. Vždy podle něj bude existovat jistý druh nostalgie. Stejně jako je tu u papírových novin či knih.