Kina aktuálně bere útokem fenomenální James Bond v novince Spectre. A přestože už tahle britská legenda žije dávno svým vlastním filmovým životem, spoustu inspirace pro jeho dobrodružství si duchovní otec slavného agenta přinesl právě z druhé světové.

Ostatně válečná léta Ian Fleming údajně označil jako nejzajímavější období svého života – a není divu. Měl totiž pořádně napilno. V roce 1939 dostal exkluzivní nabídku stát se pobočníkem šéfa tajné služby při britském námořnictvu Johna Godfreyho. Přijal ji.

A byl hodně dobrý - měl  šmrnc, skvělé vzdělání, dobré organizační schopnosti a uměl to i s lidmi. V kanceláři vyhodnocoval, mnohdy různě podivné, návrhy na obranu Británie a podílel se na komunikaci mezi admiralitou a slavným Bletchley Park.

Přišly i ambicióznější úkoly. Na zahraniční cestě do Spojených států například spolupracoval na citlivé misi, která měla zajistit spolupráci s americkými a tajnými službami. Nakoukl tak "pod pokličku" FBI, což prý iniciovalo pozdější zrod slavného agenta. Byl také přítomen vzniku kanceláře, z níž se později vyvinula CIA.

A téměř filmový punc má pak jeho inovativní nápad v rámci britské admirality – založení takzvané Útočné sekce 30.

Fleminga totiž velice zaujalo nacistické komando Otty Skorzenyho. A prosadil vznik přepadové armády, která později například ukradla italské armádě důležité dokumenty k obraně pobřeží, nebo přepadla ve Francii pěstírnu žampionů, v níž Němci vyvíjeli prototyp výkonného torpéda.

Fleming sám se "do akce" zapojil až na samém konci války. V předvečer kapitulace v podstatě zachránil archiv německého námořnictva, který chtěli Němci zlikvidovat na zámku Tambach. Bylo za pět minut dvanáct, o chvíli později by dokumenty zchvátily plameny…

Po válce chtěl Fleming napsat dějiny špionáže, nakonec se mu však podařil jiný majstrštyk. Pro fiktivního M měl mimochodem jako předloha sloužit právě Godfrey. Tajemství, který ze skutečných agentů se Bondovi podobá nejvíc, si však slavný spisovatel patrně odnesl do hrobu 

Lee utíkal smrtce z lopaty

Saruman, hrabě Dooku, Frankenstein nebo legendární Sherlock Holmes – to jsou některé slavné role, v nichž se za svou více než šedesátiletou kariéru blýskl Flemingův nevlastní bratranec, britský herec Christopher Lee. Na film by ale nejspíš vydal i jeho vlastní život.

Bylo mu pouhých 17, když se potomek plukovníka a edwardiánské krásky šlechtického původu jako dobrovolník přihlásil do Zimní války. Na finské straně sice strávil pouhých 14 dnů a k boji ho nepustili, právě tady však začala jeho válečná cesta, během které později několikrát málem přišel o život.

Ale pěkně popořadě. Po krátkém působení v britské domobraně se Lee přihlásil ke královskému letectvu. Když mu však v Africe po úporných bolestech hlavy zjistili zrakovou vadu, mohl na kariéru pilota zapomenout. 

Diagnózu nesl těžce. K mizérii přispěla i smrt jeho parťáka z výcviku a nějakou dobu se pak "toulal" po základnách, až zakotvil v Salisbury. Tam si poslal přihlášku ke zpravodajské službě letectva, přijali ho a zůstal v ní až do konce války.

Působil v Severní Africe, kde málem zahynul při bombardování. V Itálii pro změnu ulehl se záchvatem malárie a po návratu z nemocnice musel povzbudit výrazně frustrovanou peruť. Pak si zas vylezl na Vesuv tři dny před počátkem erupce, a aby toho nebylo málo, nedaleko San Angela doslova zakopl o nevybuchlou bombu z havarovaného letadla.

Všechno přežil a v posledních měsících služby díky znalosti jazyků pomáhal s hledáním válečných zločinců. RAF opustil v roce 1946 v hodnosti poručíka.

Do sboru ji nevzali

U zpravodajců strávila válečná léta i Julia Childová. Žena, která později vařila a v Americe velice zpopularizovala francouzskou kuchyni, několik let pracovala v americkém Úřadu pro strategické služby (OSS).

A podobně jako Lee v rámci své služby "procestovala" kus světa.

Nejdřív přitom měla úplně jiné plány. Chtěla se zapsat do ženského armádního sboru, ale protože příliš vyrostla, skončila v OSS, což se nakonec ukázalo jako osudová změna.

Julia, tehdy ještě McWilliamsová, sice začínala jako písařka ve Washingtonu, nicméně dobré vzdělání a praxe ji brzy katapultovaly na výrazně zodpovědnější pozici. Začala totiž v utajení pracovat přímo pro šéfa úřadu Williama J. Donovana.

V roce 1944 ji pak poslali na Cejlon, kde spolupracovala na organizaci komunikace s tajnými stanicemi OSS v Asii. Nakonec se dostala i do Číny, kde za svou práci převzala ocenění.

Zásadní pro její další osobní život i kariéru se však stalo právě působení na Cejlonu. Tam se potkala s kolegou z OSS Paulem Cushingem Childem. Byl zábavný, vzdělaný i umělecky založený. Julia se rychle přestala trápit tím, že byl o hlavu menší a o 10 let starší než ona, a v září 1946 byla svatba.

O dva roky později se manželé přestěhovali do Paříže, Paulův mlsný jazyk přivedl Julii k zájmu o francouzskou kuchyni a dál už je to jiný příběh.

Osamělá cesta Clarka Gablea

Hollywoodská hvězda první velikosti, nezapomenutelný Rhett Buttler z oscarového trháku Jih proti Severu, ale i představitel mnoha dalších slavných rolí. To byl Clark Gable.

Počátkem 40. let prožíval nejšťastnější období svého života se svou třetí ženou, herečkou Carole Lombardovou, jeho kariéra byla na vrcholu. Dobré roky však skončily v lednu 1942, kdy Carole se svou matkou zahynuly během leteckého neštěstí. Herečka se zrovna vracela z turné na podporu prodeje válečných dluhopisů ve své domovské Indianě.

Gablea její smrt naprosto zničila, krátce poté však učinil razantní rozhodnutí. Už před smrtí Lombardové uvažoval o přihlášení do armády. Studio se však zdráhalo svou největší hvězdu uvolnit, tak od svého nápadu upustil. Když ovdověl, změnil názor a v srpnu nastoupil výcvik s úmyslem stát se střelcem na bombardéru. Říká se, že chtěl ve válce zapomenout.

Koncem října Gable dokončil výcvik v hodnosti podporučíka a v lednu 1943 zamířil do Anglie, kde strávil většinu roku na základně RAF v Polebrooku.

Zúčastnil se pěti bojových misí. Jednou měl namále, jeho letadlo dostalo zásah. Vyvázl jen tak tak. Právě tohle byla možná poslední kapka pro studio MGM, které začalo tlačit na to, aby jeho nejcennější tvář tak neriskovala.

V listopadu 1943 se Gable vrátil do USA a byť prý doufal v účast na dalších bojových akcích, do války už ho nevyslali. Byl však cennou figurou pro válečnou propagandu.

S Gableovým působením v armádě jsou spojeny dvě perličky. Jeho uvolňovací dokumenty v roce 1944 podepsal jistý Ronald Reagan. A právě Gable byl nejoblíbenějším hollywoodským hercem Adolfa Hitlera, který prý nabídl slušnou odměnu každému, kdo mu slavného herce přivede bez úhony…

Mladičká kurýrka

Ač byla v době války prakticky dítě, spolupracovala s odbojem i Audrey Hepburn. Dívku, která před válkou studovala v anglické internátní škole, matka vzala zpátky do Holandska ve víře, že tam bude dcera víc v bezpečí.

Právě okupace Holandska však rodinu budoucí ikony stříbrného plátna tvrdě poznamenaly. Jejího strýce popravili, jeden její starší bratr skončil v pracovním táboře, druhý odešel do ilegality, aby se vyhnul stejnému osudu.

Sama Audrey, která studovala balet, občas pomáhala odbojovým skupinám jako kurýrka, čímž hodně riskovala, a také tančila na utajených představeních, jejichž výdělek putoval na pomoc odboji.

"Nejlepší publikum bylo takové, které na konci nevydalo ani hlásku," poznamenala později. I Audrey válka nakonec tvrdě poznamenala. Na jejím konci měla čerstvě šestnáctiletá dívka při svých 170 centimetrech zhruba 40 kilo, žloutenku, astma a řadu dalších potíží způsobených podvýživou.

Sny o létání

Patřil k nejlepším hercům zlaté éry Hollywoodu, na prestižním Princetonu absolvoval s vyznamenáním, s manželkou strávil přes 40 let… S trochou nadsázky se dá říct, že na co James Stewart sáhl, to se mu dařilo.

Od mládí však, fascinován Charlesem Lindberghem, chtěl taky pilotovat letadlo. Nějakou dobu to vypadalo, že si sen o oblacích těžko splní - otec byl proti tomu, aby se James stal pilotem, a kluk tak zamířil na zmíněný Princeton. Jenže ve 30. letech si dodělal komerční pilotní licenci. A počátkem 40. let se, už jako úspěšný herec, přihlásil k letectvu. 

Po vstupu USA do války počítal s tím, že se zapojí do bojů. Jenže vzhledem k jeho hvězdnému statusu drželi nadřízení Stewarta "mimo" a poslali ho cvičit nováčky do Nového Mexika. Na počátku roku 1943, kdy působil jako instruktor v Idaho, se už zdálo, že se do války nikdy nepodívá. Bylo mu 35, neměl žádné větší plány do budoucna.

Když ale zachytil zvěsti, že by ho mohli úplně odstavit od létání a přiřadit třeba k podpoře prodeje válečných dluhopisů, nakoplo ho to patrně natolik, že začal jednat. Oslovil svého velitele, který mu vyšel vstříc a doporučil Stewarta k 445. bombardovací skupině, která se chystala k závěrečnému výcviku v Iowě.

V létě 1943 tam nastoupil jako operační důstojník bombardovací perutě, zakrátko to dotáhl na velitele a na podzim se konečně vydal do Evropy. Zamířil do Norfolku, svůj první bojový let absolvoval 13. prosince 1943 nad Kielem, o tři dny později vyrazil směr Brémy…

Nutno podotknout, že válečnou tradici měl Stewart v rodině. Oba jeho dědečci se zúčastnili občanské války, jeho otec pak bojoval ve španělsko-americké válce i první světové.

James Stewart nakonec nalétal 20 bojových misí a všechny přežil ve zdraví. Stal se jedním z mála Američanů, kteří to během 4 let dotáhli z vojína na plukovníka. V roce 1968 byl pak Stewart pensiován v hodnosti brigádního generála.

I toho Lindbergha si, 12 let po válce nakonec zahrál - ve snímku Přelet přes oceán. Pravda bylo mu v té době už 47, kdežto Lindbergh přeletěl oceán v 25 ale co už…

Newman ve válce

Ještě před 20. narozeninami narukovala i pozdější hollywoodská megahvězda Paul Newman. Původně se hlásil do výcviku pro piloty, ale přišlo se na to, že jeho slavné modré oči jsou barvoslepé a musel změnit plány. Nakonec se vyškolil na radistu a střelce.

Mladého Newmana poslali na Havaj, kde působil na letadlové lodi USS Bunker Hill. A v posledních měsících války, během bitvy o Okinawu, měl pořádnou kliku. Náhodou totiž unikl smrti, když kvůli nemoci jeho pilota Newman se zbytkem letky nepokračoval na letadlovou loď...Ta se o pár dnů později, 11. května 1945, stala terčem dvou sebevražedných letců kamikadze.

Mezi 346 oběťmi byli i členové Newmanovy jednotky.