I když samozřejmě může jít o soukromé důvody, většina z exAmeričanů byla jen znechucena daňovým papírováním. Tím spíš po loňském roce, kdy začal platit zákon, podle něhož musí hlásit, pokud mají na zahraničních kontech uloženo více než 10 tisíc dolarů.

Všechny zahraniční banky navíc mají povinnost vládě oznámit, pokud u nich mají účty otevřeny Američani a mají na nich více než 50 tisíc dolarů. Pokud svou oznamovací povinnost opominou, čekají je tvrdé sankce.

Novým zákonem chtěl Barack Obama pomoci rozpočtu a zároveň omezit daňové úniky, zejména přes švýcarské banky. Jenže pro zhruba 7,6 milionu Američanů žijících v zahraničí to přináší výrazné komplikace. To samé jejich zaměstnavatelům a bankám, které podávání informací americkým daňovým úřadům stojí tisíce dolarů.

Samozřejmě, že většina lidí, kteří se vzdali občanství patří mezi majetnější, kteří chtějí uniknout daňovému dohledu a samotným daním. Ostatně to samé udělal ve Francii například Gérard Depardieu, když země zavedla "milionářskou daň".

Jenže nová pravidla jsou tak složitá a nepřehledná, že na své občanství rezignují i běžní Američané žijící za hranicemi. Musí si totiž kvůli jejich komplikovanosti najímat odborníky, a to nejen účetní, kteří jim daně zpracují, ale i právníky, což stojí nemalé peníze.

Když se k tomu připočte, že v červnovém internetovém průzkumu společnosti TransferWise 35 procent Američanů uvedlo, že by uvažovalo o vystěhování ze země, není rostoucí číslo bývalých občanů až tak překvapivé. Zvlášť, když podle téhož průzkumu by zemi neopustili především ti, kdo ji "považují za domov" a mají zde rodinné vazby. To přece jen lidé žijící dlouhodoběji mimo USA pravděpodobně až tak silně neřeší.