Macron hledá pátého premiéra za necelé dva roky, musí si pospíšit, píší média

Ten podá demisi během dneška a Macron jmenuje jeho nástupce v nejbližších dnech, uvedla prezidentská kancelář.

Vzhledem k tomu, že parlament velkou většinou hlasů vyslovil nedůvěru Bayrouovi a jeho vládě po pouhých devíti měsících ve funkci, existuje riziko, že příštího předsedu vlády by mohl potkat stejný osud, píše agentura AFP. Macron bude muset zároveň ve svém výběru jednat rychle kvůli sociálním nepokojům, které se mohou kdykoli vymknout kontrole, píše deník Le Figaro.

Na 18. září odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty mezitím nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři. Francouzská média se domnívají, že nejpozději k tomuto datu bude Macron chtít mít nového premiéra a nový vládní tým, aby se sám nestal hlavním terčem protestů.

Hlava státu je pod tlakem opozice, aby navrhla nového kandidáta na post premiéra, píše dnes Le Monde, podle kterého je Macron spoluzodpovědný za politickou krizi v centristickém politickém táboře. Nejnovějším pádem premiéra započalo nové období politické nestability, soudí list.

Prezidentská kancelář po vyslovení nedůvěry oznámila, že Macron pád premiéra bere na vědomí a že v nejbližších dnech jmenuje jeho nástupce. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.

Nejaktivněji působil podle francouzského tisku v posledních dnech Lecornu, rozhodnuto však ještě není. Macron se chystá jednat rychle, oznámit své plány by měl ještě tento týden, možná už dnes, napsala agentura AFP.

Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Kdokoli, koho Macron vybere jako jeho nástupce, bude čelit téměř nemožnému úkolu sjednotit parlament a najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Krajně pravicové Národní sdružení mezitím zopakovalo svůj požadavek na předčasné parlamentní nebo prezidentské volby, což Macron dosud vylučoval.

Neexistují žádná pravidla, která by určovala, koho by Macron měl vybrat, ani jak rychle.

Loňské rozhodnutí sedmačtyřicetiletého prezidenta vypsat předčasné parlamentní volby vedlo pouze k větší roztříštěnosti parlamentu. Prezident se musí opírat o menšinové vlády.

Předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braunová-Pivetová řekla stanici RTL, že rozpuštění parlamentu a rezignace Macrona by nic nevyřešily. "To vůbec nic nevyřeší. Je na nás (poslancích), abychom byli zodpovědní a schopní pokročit a zajistit stabilitu naší zemi a Francouzům," prohlásila Braunová-Pivetová.