Levný benzín skončil. Poděkujte za to Trumpovi

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Ceny benzínu a nafty rostou. Nahoru je postrčil Donald Trump.

Nemusíte se střílet. Ceny benzínu a nafty rostou, není to však žádné rally

Nemusíte se střílet. Ceny benzínu a nafty rostou, není to však žádné rally,zdroj: Profimedia

Donald Trump si došlápl na Írán, pátého největšího těžaře ropy. Americký prezident odstoupil od jaderné smlouvy s perskou zemí a obnovil vůči ní finanční a hospodářské sankce.

Důsledkem je tlak na růst cen černého zlata, které se teď budou držet výš než v případě, kdyby jaderná smlouva platila dál.

Pocítí to pochopitelně také čeští motoristé v cenách ropných destilátů – benzínu a nafty, které míří vzhůru. Z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje, vyplývá, že cena benzínu Natural 95 v uplynulém týdnu vyskočila o 44 haléřů na průměrných 32,14 koruny za litr, nafta stojí v průměru 31,24, což je o 46 haléřů víc než před týdnem.

A bude hůř.

Klid na trzích končí

Ropné benchmarky, z nichž se odvozuje většina cen suroviny, už vystoupily nejvýš od listopadu 2014, severomořský Brent na 78 a americký WTI  na 71 dolarů za barel. Experti očekávají, že na těchto hodnotách v příštích týdnech zůstanou.

S postupným náběhem sankcí v příštích měsících se ale ropa a také benzín i nafta mohou dostat výš.

Většina analytiků si její cenu pro závěr roku a příští rok odhadovat netroufá. Záleží na tom, jaké množství íránské ropy americké sankce z trhu vyřadí a zda i za jaké ceny je těžaři z ostatních států nahradí.

Z dat analytické skupiny S&P Global Platts vyplývá, že Írán těžil v dubnu denně 2,8 milionu barelů ropy, to jsou téměř tři procenta světové spotřeby. Před jadernou dohodou (v době sankčního režimu) se v zemi vytěžil pouze milion barelů.

Klíčový pro ceny suroviny bude další vývoj na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu. "Roky klidu skončily, geopolitika bude zase hýbat s cenami ropy," cituje web televize CNN Dana Eberharta, ředitele společnosti Canary LLC, jednoho z největších dodavatelů těžební techniky.

Vítejte v časech nejistot

Pokud by se konflikt mezi Američany a Izraelci na jedné straně a Íránci na straně druhé ještě víc vyostřil, ceny ropy – potažmo benzínu a nafty – by stoupaly výš. Obchodníci se surovinou nemají rádi nejistotu, v nejistých časech účtují rizikovou přirážku.

Situaci by pochopitelně zhoršilo izraelské bombardování jaderných zařízení v Íránu. Izraelci mají s takovým typem akcí zkušenosti. V minulosti už podnikli nálet na irácký jaderný reaktor.

K vojenským akcím se však může uchýlit také Írán. Vláda v Teheránu kdysi pohrozila, že v odvetě za sankce zablokuje Hormuzský průliv.

Úžina, na jejímž severním břehu leží Írán, je klíčovou trasou pro dopravu ropy z Perského zálivu. Prochází jím pětina vytěžené suroviny na světě. Pro obchod s ropou je příslovečným hrdle lahve – v nejužším bodě má šířku pouhých 54 kilometrů.

Nastupují sankce

Trump nařídil do 180 dnů obnovit veškeré sankce, které platily před uzavřením jaderné dohody. Zahrnou i ropné a energetické společnosti.

Prezidentovi lidé tvrdí, že sankce donutí vládu v Teheránu, aby se vrátila k jednacím stolu a kývla na větší ústupky než v minulosti, třeba na to, že přestane vyvíjet rakety s dostřelem nad 5000 kilometrů. Jenže íránský obchod s americkým "satanem" je mizivý. Íránci se bez něj obejdou.

Pokud chce Trump přitlačit tamní ajatolláhy ke zdi, musí přimět jiné státy, aspoň ty evropské, aby se k němu přidaly. Evropa nicméně dává najevo, že v dohodě s Íránem chce pokračovat.

Zbývá tedy nátlak na spojence. Američané mohou zatrhnout (a také zatrhnou) dolarové obchody s Íránem. Zákaz se pochopitelně bude vztahovat i na nákup ropy.

Evropa však může s islámskou republikou obchodovat v eurech. Takže americká vláda patrně zavede "druhotné" sankce vůči společnostem (i neamerickým), které budou dělat obchody v Íránu. Když od nich neustoupí, může je postihnout zákaz vstupu do amerického bankovního (dolarového) systému a na americký trh. A pokud bude mít taková společnost pobočku v Americe, vystaví se hrozbě finančního postihu.

Evropa odebírá čtvrtinu íránské ropy a pro Írán může být její prodej na starý kontinent do budoucna zase svízelný. Tato vyhlídka se přirozeně už nyní promítá do rostoucích cen paliv.

Nezoufejte!

Ceny benzínu a nafty (až na výkyvy dané především kolísáním kurzů měn) kopírují pohyb cen ropy. Pokud chcete znát vývoj cen paliv, nemusíte shánět experty na komodity. Stačí se podívat třeba na web Oilprice.com a rozkliknout ropu Brent Crude, na kterou je vázána většina ropných destilátů prodávaných v Evropě.

V grafu (na stránce vpravo) uvidíte vývoj ceny ropy, který s dvou- až třítýdenním zpožděním sledují ceny benzínu a nafty v Česku. Takže víte, kam ceny paliv v příštích dvou třech týdnech budou směřovat. Z grafu teď vyplývá, že růst cen paliv ještě není u konce.

Aktuální ceny benzínu a nafty, ve kterých jsou započteny daně (z přidané hodnoty a spotřební), marže výrobců, dopravců i prodejců získáte například v grafu na webu Kurzy.cz. Z porovnání obou grafů je patrné, že cena paliv bude ještě stoupat a ke konci května se může přiblížit 33 korunám za litr benzínu a 32 korunám za litr nafty.

Situace je tedy vážná, nikoli však zoufalá.

Tagy: benzín nafta Česko ropa zahraničí domácí Spojené státy světová ekonomika ceny benzínu ceny nafty domácí ekonomika

Zdroje: Vlastní