„Nerad lidem říkám, že opravdová krize nás teprve čeká. Krize z roku 2008 byla jen malou předehrou. Krize může pominout jen v tom případě, že odstraníte její příčinu. Ani jednu z příčin se nepodařilo odstranit, a proto nemůže být řeč o konci krize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz například ekonom Petr Kaššák.

A dává i investiční radu: „Investujte do orné půdy, trvalých travních porostů a lesů. Primární výroba bude důležitější, než je dnes. Co se peněžních prostředků týče, neměl bych u sebe větší hotovost, žádný ze spořicích účtů nepokryje ani inflaci, takže o nějakém zhodnocování úspor nemůže být ani řeč.“

Základ: půda a potraviny, pitná voda a energie

S tím, že s postupující ekonomickou a finanční krizí bude čím dál více důležitější primární výroba, suroviny, paliva a potraviny, obecně řečeno pro život nezbytné komodity, souhlasí i vedoucí Katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze Ilona Švihlíková.

Podle Švihlíkové krize už nyní odhaluje, že finanční sektor a sektor služeb jsou předimenzovány a finanční bublina, která umožňovala vzestup těchto odvětví, nyní splaskává.

„Rok 2008 byl jedním z prvních fází krize, která toto začala odhalovat. Ta úvaha preferovat reálné hmatatelné statky oproti penězům a finančním aktivům je velice rozumná. Teď je otázka, na jaké hmotné statky vsadit. Ten výběr není vždy úplně snadný. Když se hovoří o půdě a zajištění pitné vody a základního přístupu k energiím, tak se to často bere jako panikaření a hysterická nálada. Ale já si naopak myslím, že je poměrně rozumná myšlenka si tyto věci zajistit,“ řekla ParlamentnímListům.cz Švihlíková.

Ekonomická stavba se bez základů zhroutí

Podle ní je chyba, že stát nevede debatu o tom, jak zajistit základní ekonomický základ, jako jsou potraviny, zpracování odpadů a energetiku: „Na tomto základu stojí každá ekonomika a potom můžete pokračovat v něčem dalším. Pokud nefungují základy a nemáte pevné stabilní přízemí, tak nemůžete stavět výše a celá budova se vám může zhroutit. Například automobilový průmysl je velmi závislý na ekonomických cyklech.“

Podle Švihlíkové je možné, že pokud zkolabuje finanční systém, ochromí to mezinárodní obchod a vzniknou menší regionální trhy s potravinami a lidé a obecně česká ekonomika budou muset přistoupit k tomu, aby se zde opět začaly více pěstovat komodity nutné pro výrobu potravin pro pokrytí výživy českých občanů.