Donald Trump vypověděl jadernou dohodu s Íránem. Současně nařídil obnovit vůči zemi z Perského zálivu finanční a ekonomické sankce.

Způsobil tím pád první z kostek dominového řetězce, na jehož konci bude válka s Íránem?

Příšerná dohoda...

"Nikdo nebude Spojené státy vydírat jadernou hrozbou. Nedovolíme, aby režim hlásající smrt Americe získal přístup k jaderným zbraním," pravil v úterý americký prezident, když zvěstoval, že Amerika odstupuje od dohody s Íránem.

Nic překvapivého, v tomto případě byl Trumpův postup předvídatelný. Vždyť dohodu soustavně označoval za "příšernou". (Na druhou stranu: Už jste slyšeli, že by Trump označil za dobrou dohodu, kterou sám neuzavřel?)

Evropští státníci přiznávají, že dokument z roku 2015 (Společný komplexní akční plán, JCPOA – celý text tady) přijatý za vlády prezidenta Baracka Obamy není ideální. Problém je však v tom, že žádná lepší dohoda není po ruce.

Politika je prostě umění možného, jak upozorňoval klasik (Niccolo Machiavelli). Dohoda s Íránem, pod kterou jsou kromě Američanů a Íránců podepsáni Rusové, Číňané, Britové, Francouzi a Němci a kterou schválila celá Evropská unie, nemůže vyhovět všem.

Trump od ní odstupuje všem navzdory. Ostatní signatáři (včetně Íránu) už vzkázali, že v ní budou pokračovat.

Madeleine Albrightová, ministryně zahraničí ve vládě prezidenta Billa Clintona, v reakci na Twitteru Trumpovi připomněla odkaz Harryho Trumana. "Jsou narozeniny Harryho Trumana. Byl to můj první americký prezident a rozuměl tomu, že Amerika je silnější, když spolupracuje se spojenci a partnery. Zapomenout na tohle poučení je nebezpečné."

A jak chce Trump uzavřít lepší dohodu? V jeho knize Umění udělat dohodu (Pragma 2011, anglicky The Art of the Deal) manuál na dohodu s Íránem nenajdete. Není divu, byznys v realitách je přece jen něco jiného než mocenská diplomacie.

…, která je děravá jako cedník

V dohodě s mocnostmi Írán slíbil, že nebude usilovat o výrobu jaderných zbraní. Zavázal se na třetinu snížit počet centrifug na obohacování uranu, omezit úroveň obohacování a umožnit inspektorům OSN provádět inspekce jaderných zařízení.

Výměnou za omezení jaderného programu zrušily západní státy sankce vůči Íránu.

Co na této dohodě Trumpovi a jeho lidem vadí? To, že je děravá jako cedník. Nezakazuje íránskému režimu vyvíjet balistické rakety s doletem nad 5000 kilometrů a neumožňuje inspektorům navštěvovat všechna zařízení. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno předložil dokumenty, které mají dokazovat, že teokratický režim, dohoda-nedohoda, dál vyvíjí jaderné zbraně.

Americký prezident označil za slabé místo dohody také to, že platí jen do roku 2025, potom mohou Íránci obohacovat uran bez omezení. Do té doby nicméně zbývá ještě sedm let – dost času na to, aby se státy domluvily na jejím prodloužení nebo na nové dohodě.

Americké vládě však nevadí jen samotná dohoda. S nelibostí sleduje, jak Írán, v americké politické terminologii "darebácký stát", roztahuje chapadla ve svém okolí – v Iráku, Jemenu, Libanonu a v Sýrii. Ve svých plánech proto počítá se sankcemi, které s odstoupením od dohody zavede, jako s nástrojem, jímž íránskou expanzi zarazí.

A konečně – odchod od dohody může souviset také se snahou Donalda Trumpa odstranit dědictví jeho předchůdce v Bílém domě Baracka Obamy. Nasvědčuje tomu jízlivý tweet, kterým prezident v úterý reagoval na kritiku Johna Kerryho, šéfa diplomacie ve druhé Obamově vládě. "John Kerry nemůže přenést přes srdce skutečnost, že měl šanci a zbabral ji," napsal Trump.

Byznys v ohrožení

Trumpovi lidé tvrdí, že sankce, které americká administrativa na Írán uvalí, donutí vládu v Teheránu, aby se vrátila k jednacímu stolu a kývla na větší ústupky než v minulosti.

Američané se chystají obnovit sankční režim, kterým Írán drtili před podpisem jaderné dohody. K němu patrně přidají sankce nové.

Írán tak bude do tří měsíců odříznutý od dolarových obchodů, americké firmy nebudou do perské země moci dodávat ocel, hliník, automobily, letadla včetně náhradních dílů, elektroniku, software... prostě téměř nic. Do šesti měsíců pak americká vláda obnoví sankce proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.

Sankce dopadnou na obchody amerických, ale i evropských firem, které mají pobočky v USA. Agentura Reuters zmiňuje ropné společnosti Shell a Total, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens nebo letecké výrobce Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu dohodly nebo dohadují kontrakty a investice, které nové sankce zhatí.

Zaberou sankce?

Je ale reálné očekávat, že sankce dotlačí Írán k tomu, aby se podvolil a začal vyjednávat o nové dohodě?

Džavád Salíhí-Isfahání, profesor ekonomie na Virginské polytechnické univerzitě (Virginia Tech), na webu Project Syndicate, připouští, že ekonomický tlak může zafungovat.

Salíhí-Isfahání připomíná, že krátce poté, co jaderná dohoda začala platit a skončily sankce, vzniklo v íránské ekonomice 600 000 nových pracovních míst. A naopak "už samotná hrozba obnovy amerických sankcí způsobila krizi íránského riálu, který od loňského prosince ztratil třetinu hodnoty a přiměl vládu zastavit transakce v zahraničních měnách", píše ekonom pocházející z Íránu.

K tomu Salíhí-Isfahání připojuje ještě jeden postřeh: Írán svolil s rozhovory o jaderné dohodě v říjnu 2012. Bylo to krátce poté, co se zřítil kurz iránské měny o 200 procent. Předpoklad, že vláda v Teheránu Trumpovým požadavkům ustoupí, tak podle americko-íránského profesora "není úplně mimo realitu".

V záloze jsou ještě bomby

Co když sankce Íránce nezlomí?

Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který je řazen mezi jestřáby, v minulosti proslul výrokem: "Zastavit Írán, znamená bombardovat Írán." Doporučoval zaútočit na íránská jaderná zařízení společně s izraelským letectvem.

Izraelci už v roce 1981 podnikli nálet na irácký jaderný reaktor. Před deseti lety jim útok na jaderné zařízení v Sýrii zatrhl tehdejší americký prezident George Bush junior.

Namístě je každopádně varování: Útok na Írán by nepochybně vyvolal odvetu a ještě víc rozhasil oblast Blízkého východu. Jedním z jeho důsledků by mohla být další vlna uprchlíků valící se do Evropy.